Nenávist vůči prostému lidskému štěstí

Německý rodinný časopis údajně vydal šokující varování před rodinami s blonďatými dětmi, dobře oblečenými a spokojeně se tvářícími, kteří jsou typickými nositeli ideálů rasismu, xenofobie a extrémní pravice. Zkusím hádat příčiny.

Německý rodinný časopis údajně vydal šokující varování před rodinami s blonďatými dětmi, dobře oblečenými a spokojeně se tvářícími, kteří jsou prý typickými nositeli ideálů rasismu, xenofobie a extrémní pravice.

Slovenský výtah z článku je zde:

http://www.hlavnespravy.sk/sokujuce-varovanie-nemeckeho-casopisu-pred-blondavymi-rodinami/836801

Ani se tomu nechce věřit, ale zdá se mi, že to musí být nějaký pokus o manipulaci, ze kterého lze vyčíst, do jaké pozice nás chtějí dostat vládci, kteří kontrolují média a pochopitelně i rozhodují o obsahu takových médií.

Nebezpečí prý spočívá v tom, že dětí z takovýchto rodin jsou milé, obětavé a vypadají normálně. Rodiče v nich pěstují sebevědomí, lze jimi těžko manipulovat. Nacházejí ve svých názorech oporu jak ve vlastní rodině, tak i v jiných rodinách podobného "pravicového" smýšlení. Nemají tetování, piercing ani se nehlásí k žádným aktivistům. Lidé s nimi často navazují přátelství, místo aby je izolovali. Takové je prý třeba nahlásit a případně požádat "dětská centra" (nevím, co to je) o pomoc v jednání s nimi. Naposled jsem o něčem takovém slyšel, když nás komunisté učili o udávání za protektorátu.

Vypadá to, že autoři článku chtějí bojovat proti tomu, když přes veškerou mediální manipulaci se najdou zdravé rodiny, které nachází štěstí ve své rodině a v práci, které se starají o budoucnost dětí a stát potřebují jen k tomu, aby měli komu platit daně.

Já v tom vidím něco neuvěřitelně obludného. Na jedné straně máme zločiny šíření nenávisti vůči lidem různých ras, menšin, náboženství, pohlaví i smyšleného pohlaví, orientace i deviace, na druhé straně se veřejně hlásá nenávist vůči lidem normálním, kteří se snaží vychovávat děti tak, aby dokázaly ovlivnit vlastní budoucnost. Mě nezáleží na tom, jestli mí přátelé a jejich děti jsou blonďatí, zrzaví nebo černí. Je ale důležité připravit děti na to, aby se o sebe dokázaly postarat. Ne aby se staly závislými na nějakých neziskovkách pak nebyly schopny jiné "práce", než se nechat najmout na nějakou demonstraci proti čemukoli, hlavně však proti zdravému rozumu. Sami bez schopnosti vyjádřit souvislou myšlenku.

Budou muset nahlásit i mě, protože i já si hledám přátele mezi podobě smýšlejícími lidmi, kterým záleží na budoucnosti dětí a na naplnění smyslu života, který spatřuji v tom, abychom vychovali děti tak, aby byly lepší než my.

Cílem těch lidí je však vychovat společnost lidí bez sebevědomí, bez vzdělání, bez naděje na dosažení osobního štěstí. Lidi závislé, nešťastné lůzry, dezorientované, nesamostatné, frustrované a v davu osamělé. Ptáte se, proč?

Všimli jste si, že u mnoha politiků a vrcholných představitelů mocných firem nacházíme řadu tzv. minoritních vlastností, pro které byly nedávno vytvořeny zákony pro jejich ochranu? Je to proto, že i oni mají své potřeby, které se liší od potřeb normálních lidí, a obklopují se lidmi smýšlejícími podobně. Těmito potřebami však nejsou výchova dětí, neboť vlastní většinou nemají. Příroda tomu tak chtěla, že oni to necítí a děti nepotřebují. Radost z úspěšného naplnění životního poslání je u nich nahrazena touhou po moci. Lidí, které jsem definoval jako normální, se bojí. Je vůbec s podivem, že nikdo neudělal (nebo nezveřejnil) nějaký výzkum, který by se zabýval zastoupením lidí různých vlastností v orgánech s rozhodovací pravomocí. Možná bychom se podivili, jakou většinu tam mají bezdětní, homosexuálové, příslušníci náboženských a jiných menšin a neveřejných organizací. Zkrátka že v žádném případě nereprezentují normální občany s obvyklými starostmi a nikdy nebudou hájit jejich zájmy.

 

Autor: Jan Hink | čtvrtek 29.9.2016 12:16 | karma článku: 39,33 | přečteno: 2045x