Máme podlehnout vynucené toleranci ke zlu, kterého jsme se v posledních stoletích zbavili a považovat to za obohacení, nebo hájit skutečné evropské hodnoty? Braňme se obohacení o toleranci ke zlu.
V poslední době se ve všech pádech skloňují slova, jako jsou evropské hodnoty, multikulturní obohacení, tolerance apod. Že jsme povinni tyto hodnoty hájit. S tím absolutně souhlasím, jak to ale vypadá v praxi?
Evropská společnost v posledních stoletích prošla vývojem, při kterém se v mnohdy krvavých událostech zrodily tzv. "evropské hodnoty", tedy společensky přijaté a většinou i v legislativě zakotvené zásady, které vzešly z vůle občanů. Podle mého názoru se právě prosazení těchto zásad, zejména svobod, které lze většinou označit za zásady křesťanské, zasloužilo o významný ekonomický a sociální pokrok, díky kterému se Evropa stala nejlepším místem k životu. K životu bez násilí, bez válek, se svobodami, které dávají co největšímu počtu lidí možnost rozvíjet a uplatnit svůj talent a schopnosti, dát svému životu smysl a mít možnost ovlivnit svou budoucnost a budoucnost svých potomků. Pokusím se prostě vyjmenovat ty nejdůležitější. Nutno připomenout, že správnost těchto zásad cítí drtivá většina lidí, avšak v zákonech musí být zakotveny právě a jen kvůli takovým, kteří to necítí. Podobně, jako když ve výtahu máme napsáno, že slušní lidé zde nekouří a těm ostatním je to zakázáno, i tyto zákony musí být zakotveny písemně právě jen kvůli těm "ostatním". Nejdůležitější uzákoněné hodnoty, které stojí za to hájit, jsou následující:
- rovnost lidí před zákonem (žádná šlechta ani aristokracie)
- svoboda projevu a právo na informace
- svoboda vyznání (nutná je odluka církve od státu)
- právo na osobní svobodu a bezpečnost
- právo na vzdělání a volbu povolání
- právo na osobní vlastnictví
- právo na rodinu a volbu partnera
- rovnost práv mužů a žen, co se týče výše uvedených práv
- zákaz mučení a nelidského zacházení
- zákaz práce dětí
- zákaz šíření nenávisti
- trestní postih sexu s dětmi
- trestní postih sexu se zvířaty
- trestní postih agresivního chování
- zrušení trestu smrti
- nejtěžším zločiny jsou
- vražda
- ublížení na zdraví
- znásilnění
Do našich zákonů už ani exaktně nebylo třeba zavádět věci, jako jsou:
- vraždy ze cti
- krevní msta
- ženská obřízka
- otroctví
- lhaní či zakrývání pravdy (s výjimkou křivé přísahy či výpovědi)
- vztah k homosexualitě a k jiným deviacím
Pokud dřív někoho postihla homosexualita, bylo to stejné, jako když se někdo neudělá bez bičíku, dámských kalhotek nebo výkalů. I když společenská škodlivost nebyla téměř žádná, nikdo se tím nechlubil. Postižený se s tím nějak musel srovnat a naučit žít. I tak si mohl najít vyhovujícího partnera, rodina o tom mlčela a nikdo si netroufl z toho vytřískat nějaký politický kapitál, neboť většinová společnost to prostě nemohla hodnotit pozitivně a nebude tomu nakloněna ani dnes. Dnes máme již zákony, které potlačují v tomto ohledu nejen svobodu slova, ale dokonce svobodu názoru.
Jsem pro toleranci, ale tolerovat je možno lidi. Chybující hříšníky, nikoli chyby a hříchy samotné. Mohu tolerovat lhaní malých dětí. Lásku a toleranci jim však projevím tím, že jim odpustím a lhát je odnaučím. Ne, že si oblíbím lež. Můžu omilostnit vraha, když k tomu přes vůli pozůstalých cítím legitimní důvod a mám tu moc. Neznamená to však, že jsem tolerantní k vraždě jako činu. Vlna imigrantů z Afriky a z arabských zemí k nám přináší věci, kterých jsme se za cenu velkých obětí v minulosti zbavili:
- nesvoboda a nerovné postavení žen
- při výběru partnera
- při vystupování jako svědek
- nemožnost volby povolání
- omezená možnost vzdělání
- nemožnost působit v politice
- nemožnost svobody pohybu
- náboženská pravidla pro odívání
- ženská obřízka
- podřízenost mužskému rodinnému příslušníkovi
- tresty za neposlušnost
- sňatky dospělých s dětmi
- spojení náboženství s právem
- jediná víra je přijatelná a zároveň povinná
- za zřeknutí se víry smrt
- za zpochybňování písma smrt
- za humor na účet proroka smrt
- povinnost šířit víru
- povinnost zabíjet nevěřící
- výchova k ochotě zemřít za výše uvedené
- povinné rituály
- znásilňování a osahává žen bez doprovodu je přijatelné
- za homosexualitu smrt
- vraždy ze cti jsou přijatelné
- krevní msta je záležitostí cti
- agresivita jako projev statečnosti
- lež a podvod jako projev chytrosti
- upřímnost a důvěra jako projev hlouposti
- neopětování agresivity jako projev slabosti
- poskytnutí pomoci jako projev podřízenosti
- hříchy proti víře:
- umění – zobrazování krás přírody a živých tvorů
- hudba
- hry (které odvádějí od modlení)
- přírodní vědy
- nečistá zvířata, nečistá povolání
- zakázaná jídla a nápoje
- nepřiměřené tresty (podle evropského práva)
- kamenování
- mrzačení
- bičování
- sex s dětmi a se zvířaty je přijatelný
Ne všichni imigranti oplývají těmi to vlastnostmi, ale někteří ano. Rozdáte svým dětem mísu bonbónů, když jen jeden ze sta je otrávený? A proto se ptám, jak se k tomu mám postavit? Zavádění jmenovaných praktik do naší společnosti považuji za zlo, ke kterému nedokážu být tolerantní. Neumím to zdůvodnit, prostě to nechci. Třeba jsem všemu špatně porozuměl a to obohacení spočívá v něčem jiném. Proto se ptám:
- na které věci jsem zapomněl, co by mělo být skutečně považováno za obohacení?
- který ze jmenovaných prvků upřednostňujete, aby byl v naší společnosti implementován mezi prvními?
- koho máme volit, abychom toho dosáhli?
- kdo je ochoten v prosazování pomáhat i za své, nikoli cizí peníze?
- jak toto všechno mám vysvětlit dětem, převážně dcerám a vnučkám?
Takzvaní sluníčkáři říkají, jak se můžeme bát imigrantů, když jsme ještě žádného nepotkali. Ale Boha jsme taky neviděli, ale i ateisté často respektují desatero. Není to o strachu z imigrantů, ale z jejich mravů a jejich nezvládnutelného počtu. Strach jde z evropských vlád, které až na výjimky odmítají diskutovat o nějakých limitech. Není lepší využít svědectví lidí a poučit se raději z cizích chyb, než z vlastních?
Děkuji za rady v komentářích.
