Nová, nezakázaná verze Harryho Pottera

Pro paní Rowling to musí být jako zlý sen. Mnoho let obdivovaná, čtená, citovaná – žena, která vrátila děti k četbě – a nyní vyvrhel a div ne děva na pokraji společnosti.

Stačilo k tomu málo. Řekla, co si myslela, a to se moc nenosí. Řekla, že mezi ženou a mužem jsou rozdíly, a že takové rozdíly zůstanou, i když se jeden z nich rozhodne pro změnu pohlaví.

Před lety by většina kolem letem světem s takovým názorem souhlasila – nebo spíš by nevěděla, proč by nesouhlasila – ale dneska, kdy se svět řídí zvláštními, až nelogickými, někdy přímo děsivými pravidly, je takový názor důvodem k přísnému potrestání.

A paní Rowling potrestaná byla. Její jméno zmizelo z pojmenování školy, nebyla pozvaná na televizní mejdan k výročí uvedení Harryho Pottera do filmového světa (to je jako by Češi chtěli dělat Silvestra o Bohdalce a ji nepozvali), ozývá se kritika na její knihy, že zase nejsou tak dobré, jak se čtenářům jeví (???), a jsou naopak přeceňované na základě všeobecné komercializace.  

Před lety bych na následující slova ani nepomyslel, ale dneska už mám obavu, aby se neopakovaly doby, kdy se díla autorů, co se znelíbili režimu, zakazovala a jejich četba byla trestána. Pokud si myslíte, že režim byl jen ten komunistický, mrkněte se kolem a uvidíte, že jich je stále dost – a někteří lidé dělají vše pro to, aby ten komunistický ještě trumfli.

Knihy o Harrym Potterovi mám rád, dokonce o něco více než filmy, a patřím k těm, co ví, že paní Rowling psát umí a pro literární svět a svět vůbec udělala hodně.

Je tedy smutné, že je v míře přijatelné pravděpodobné, že její knihy se dočkají úprav a budoucí čtenáři příběh o čaroději s jizvou na čele budou číst úplně jinak.

+++++

Harry Potter a tajemné pohlaví

Kapitola Osmá.

Kouzla za červeného soumraku

++

Ron se přiřítil do velkého sálu a div neupadl, když se zastavoval o stůl, na kterém byla prostřena snídaně. Nebyl ještě na dámské oblečení zvyklý a na sukni po babičce Filoméně si pořád šlapal.

"Vypadáš vystrašeně," řekla mu Hermiona a prohrábla si plnovous. Ještě si nestačila na proměnu tolik zvyknout a pravidelně si vousy hladila, stejně jako penis v rozkroku.

"Dneska bude červený soumrak," vyhrkl Ron. "Slyšel jsem o tom mluvit Snapea."

"Je pravda, že dneska jsem ho ještě neviděl," řekl Harry a kousl si do uzenky.

"Říkal to Malfoyovi, když se s ním líbal!" řekl Ron s očima navrch hlavy a sedl si ke stolu. Upravil si šaty a nabral si do misky jogurt. "Oni si teď hodně povídají, co spolu chodí!"

Do sálu vešel Hagrid a přešel k nejmladším žákům. Nabízel jim cukroví a zval je do chaloupky na čaj.

"Červený soumrak je hodně nebezpečný," řeklo Hermiona a hladila si učeně vous, jako to kdysi dělal Brumbál. "Podle legendy se při něm objevuje tajemné pohlaví."

"Co je tajemné pohlaví?" tázal se Harry.

"Ty to nevíš," divilo se Hermiona. "No to se vůbec nedivím. Nikdy se nezajímáte o to, co byste zrovna měli. Rone, ty jsi ale prase," kviklo Hermiona, protože Ron si jogurtem potřísnil korzet.

"No no," bránil se Ron. "Děláš, jako by ses taky nikdy nepostříkala!"

"Nebuď drzej," syklo Hermiona.

"Tak co je tajemné pohlaví?" ptal se znovu Harry.

"To je velké kouzlo." Řeklo Hermiona. "Jedno z největších. Může ho udělat jenom největší čaroděj."

"A jak se pozná takový největší čaroděj?" ptal se Ron a lízal si jogurt z krajek.

"No to je přeci jasné," řeklo Hermiona a koulila očima, jako by jí měly vypadnout. "Vypadá správně! Jak asi by měl jinak vypadat?"

Hagrid rozdal další dávku cukrovinek a přešel k dalším nováčkům.

"Ukážu vám velký kouzlo!" sliboval jim za návštěvu.

Hermiona z tašky vyndalo velkou knihu a nalistovala do půlky na velký obrázek podobizny kouzelníka.

"Tohle je velký kouzelník," řeklo.

Harry s Ronem se podívali na obrázek. Už na první pohled poznali, že musí být skutečně velký čaroděj. Jeho rysy jako by na pouhé tušení znamenaly víc, než jaké mají oni všichni dohromady. Jeho pronikavé oči jako by zářily a silné rty se kroutily v koutcích do slabého úsměvu.

"Breath Flojdus?" přečetl Ron pod obrázkem. "To je jako ten největší kouzelník?"

"Ano," řeklo Hermiona a bylo na ní vidět vzrušení, a nejen ve tváři. "Jeden z největších všech dob."

Harry zblednul a zvedl se od stolu.

"Kam spěcháš?" ptal se Ron. "Tohle musíme vyřešit. Nebo jdeš za Hagridem?"

"Já se vrátím," pípnul Harry a odcházel z velkého sálu.

"Něco se s ním děje," řekl Ron Hermioně.

"Nebuď tak zženštilý!" pokáralo ho Hermiona.

"Deset mínusových bodů pro Nebelvír!" ozvalo se nad nimi. "Genderově nevyvážená poznámka!"

Harry odešel do tajemné komnaty a hned promluvil ke zdi.

"Dneska bude červený soumrak, něco musíme dělat!"

"Nemusíme dělat vůbec nic, Harry," ozvalo se zasyčení. "Není správné něco dělat. Některé věci by se neměly měnit."

"Ale přeci to tak nenecháme!" řekl Harry.

"Ale proč ne," zasyčel hlas. "Musíme věci brát jak jsou, a někteří kouzelníci jsou větší než my."

"Ale to není pravda, ty jsi přeci ten největší kouzelník všech dob."

"Harry, hlupáčku. My máme přeci jiná kouzla. Ta opravdu největší."

Zeď se začala rozestupovat, cihly prohazovat a kroutit, jako by tancovaly, a do místnosti vstupoval sám Lord Voldemort.

"My máme kouzlo lásky, Harry," zasyčel.

Přiblížil se k Harrymu a kostnatou bledou rukou mu pohladil tvář a pak ke rtům přiblížil mrtvolně bílé rty.

"Miluju tě," zašeptal Harry.

"Já tě miluju," zasyčel Voldemort.

Jejich rty se setkaly v dlouhém polibku.

Ze stropu se stačilo ozvat:

"Deset bodů pro Nebelvír, ukázka tolerance."