Kočárky, kočárky a Vánoce, a kočárky
Tlupa se krmila pod stromem spadanými plody. Některá opice se hádala s jinou o lepší sousto (a došlo i na facku), vůdčí samec se vyhříval na sluníčku a škrábal si varlata, budoucí vůdčí samec si je škrábal o kousek dál. Opice matky hlídaly své ratolesti, které se jich držely na břiše jako klíšťata. Skutečně jako lidi.
Lidské matky si taky hlídají své děti, to není nic nenormálního, spíš naopak, ale jako řidič prostředku hromadné dopravy v nastávajícím předvánočním čase se musím ptát, proč si je hlídají úplně všude, to jest, proč s nimi cestují po celé Praze, hlavně i o víkendu, a navštěvují s nimi právě započaté vánoční trhy a kočárky strkají a přejíždějí nohy jiným návštěvníkům? Právem se sám sebe ptám, proč si někoho nenajdou na hlídání a nevyrazí na trhy samy? Určitě by takové cestování bylo mnohem pohodlnější než se cpát do přeplněné tramvaje a stavět na plošině zvláštní stavby s kolečkovými základy.
Přirozeně taková správná maminka taky nastupuje jako poslední – což jsem opravdu nikdy nepochopil, a musím se tázat, zdali je chyba v lidech, že je nikdo do tramvaje dřív nepustí, nebo se samy bojí o místo vepředu bojovat? Že mě chtějí jednoduše zdržovat svojí hloupostí a neohleduplností mě coby gentlemana ani nenapadne.
Přirozeně nemluvím teď o maminkách, které si jedou vyřizovat své záležitosti a nechtějí děti strkat do školek, do té univerzální zimní líhně chorob, jež přeskakují z děcka na děcko, jako když zajíček střídá své jamky. Ačkoli dodávám, že všední den mezi devátou dopolední a druhou odpolední je na vyřizování ohledně dopravy a vytíženosti spojů lepší volba nežli devátá, desátá večerní o víkendu, kdy by malé dítě raději kočárek vystřídalo za postýlku, a vůbec by celkově nerado couralo po Praze.
Musím přiznat, že vůči maminkám s kočárky (těm hloupým, co se dokážou cpát i do plné tramvaje a neexistuje pro ně zákon o působení tlaku na hustotu, jinými slovy pověste ty, kteří mluví, že se nevejdu) začínám otupovat. Zaplavuje mě apatie a už mě nebaví dokola vyprávět a poučovat, že čas na konečné je pro řidičky a řidiče čím dál tím vzácnější – a začínám tak propadat pocitu, že jej vůbec nepotřebuju, a pokud se mi zrovna po několika hodinách kroužení bez přestávky nechce na toaletu, jde vlastně o hovno.
Přesto si tu otázku pokládám dál, proč se mladé maminky tlačí v hektických časech do centra dění (většinou ještě s o trochu větším děckem po boku, které nestíhá a z obrů kolem sebe si do budoucna tvoří traumata se šklebícími skřety a padajícími věžemi) a nevychutnávají předsváteční pohodu jinak – jinými slovy: proč nevychutnávají pohodu?
A přišel jsem na to. Už o něco dříve. Pamatujete na festival světel? Jak se promítaly na kostely a tak podobně různé obrazce a pohyby? Nevím, jak se program jmenoval, ale mezi řidiči měl název Dopravní bordel aneb Pražáci netuší, že existuje metro.
Nic víc tenkrát o obyvatelích Prahy nebyla větší pravda. Přemisťovali se zásadně tramvajemi, a to v takovém množství, že čekání na stanici tři a více minuty nebylo nic zvláštního, navíc počet cestujících a jejich hustota na metr čtvereční způsoboval, že se z vozu vytrácel kyslík.
Přirozeně cestovaly i maminky s kočárky – a právě tady jsem si tak nějak uvědomil, co je vlastně na tom cestování láká. Tedy ne přesně ve voze, nýbrž tenkrát na Náměstí Míru okolo desáté večer, když jsem viděl jakési moderní rodiče – otce, který držel sotva roční dítě nad hlavou a třásl s ním jako s obřím kusem krkovice a říkal:
"Jen se dívej, Shakiro, jen se dívej!"
Dítě evidentně nejevilo o program zájem. Spalo, hlavu na stranu jako umrlec, od pusy se mu táhla kouzelná slina, která může mít metr a nepraskne.
Kdo jevil zájem, byli rodiče. Chtěli, aby dítě vidělo svět a od prvních chvil jej vstřebávalo všemi smysly a tvořilo si budoucí charakter. Nevím, jak Vy, ale moje nejranější vzpomínka je, jak si hraju na koberci s myškou na kolečkách (umělou s kolečky, já živý nic nepřidělával) a můžou mi být tak tři roky. Možná víc. Možná patnáct. Ale že bych si něco pamatoval z jednoho roku, to asi ne.
Takže se podobným moderním rodičům divím. Hádám, že když s něčím počkají, dítě jim to později určitě odpustí – případně nebude co odpouštět, neboť si nic nebude pamatovat.
Možná bychom si měli vzít příklad z opic z dokumentu. Moc před svátky neraisovat do zblbnutí a držet se doma a ochutnávat spadlé plody, matky nechat si dítě na dosah, nejlépe někde na těle, a koukat, jak vůdčí samec otec (pro nějž možná bylo těžší dítě zplodit nežli pro ženy porodit) si spokojeně škrábe rozkrok.
Pak budeme té rodinné, a třeba i vánoční pohodě o něco blíž.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
V celém Česku hrozí silné bouřky, meteorologové varují před větrem a kroupami
Silné bouřky hrozí v Česku i v neděli odpoledne. Za krátký čas může napršet i přes 25 mm vody,...
Obří sesuv půdy pohřbil vesnici v Papui Nové Guineji, obětí už je přes 670
Přes 670 lidí zahynulo při rozsáhlém sesuvu půdy v Papui Nové Guineji v provincii Enga, odhaduje...
Hulení už má v USA tradici. Kuřáků marihuany je poprvé víc než pijáků alkoholu
Ve Spojených státech je poprvé více lidí, kteří skoro každý den užívají marihuanu, než těch, kteří...
Fiala pozval lídry zemí EU do Prahy, budou jednat o pomoci Ukrajině
V úterý přijedou do Prahy na pozvání premiéra Petra Fialy lídři některých zemí Evropské unie....
Prodej stavebního pozemku o velkosti 3339 m2 v obci Světlík
Světlík, okres Český Krumlov
2 870 000 Kč
- Počet článků 942
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1418x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz