Budoucí referendum o očkování

Aby to tak nedopadlo. Tady už je možný všechno – a jak poslouchám a sleduju vývoj boje proti nemoci, ani bych se nedivil, kdyby referendum někdo viděl jako možnou cestu.

Můžete mě opravit, pokud se mýlím – a on se někdo najde – ale dneska jsem si uvědomil, že jsem od lidí z budoucí vlády neslyšel, jestli by se lidi měli nechat očkovat. Paní Pekarová, pan Fiala, Bartoš, Rakušan – nikde jsem neviděl článek nebo reportáž, kde by lidu této země řekli, aby se šli očkovat.

(Pravda, našel jsem ne moc článků o plánu očkování, ale nebylo to za poslední měsíc. Jako by se po volbách změnily priority.)

Jsou oni vůbec očkovaní? O panu Babišovi se hned objevily spekulace, že si nechal dát namísto vakcíny vitamíny – ale co ostatní? Jak jsou na tom?

Zatím vím, že chtějí proti nemoci postupovat jinak. Slyšel jsem návrhy, že všechno zachrání odborníci. Taky že by měla své říct nová komise. Jak jsem slyšel o komisi, hned mi bylo líp. Ono, jak máme komis, tak už je všechno na nejlepší cestě. To v téhle zemi platilo vždycky.

Mě by zajímalo, jak se k očkování staví voliči členů nové vlády, nebo přesněji stran, které vládu sestaví. Jsou ti voliči očkovaní, neočkovaní? Dívají se na své nové hvězdy jako na spasitele, nebo na zrádce? Možná proto nějak neslyším, že by členové budoucí vlády o očkování více mluvili.

Nebo, a to se může stát, třeba mají nějaký plán, který se bez očkování obejde. Jak říkám, tady se může stát cokoliv. Pořád to v nás je.

Možná je ten plán referendum. To nemusí být tak nereálné. Vláda po vzoru Pirátů si nechá udělat dvě tři studie a v nich se objeví, že referendum je úžasná věc a navíc, že po Libeňském mostě už můžete jezdit šedesátikilometrovou rychlostí. Váha studií se rovná váze vesmírných těles.

Pořád mi nikdo rozumně nevysvětlil, co je na mém očkování špatně. Bavil jsem se s lidmi, kteří ví o medicíně víc než já, a říkali mi, že když večer, když nemůžete usnout, šoupnete do sebe dva Hypnogeny, hazardujete se životem daleko víc než s vakcínou, kterou dostáváte nyní při očkování.

Tohle je věc, která mě na tom zajímá. Lidi tady utrácejí miliardy za medikamenty, o kterých doufají – ne doufají, jsou přímo přesvědčení, že jim pomohou, protože jim to řekla reklama s usmívajícím se člověk. Kolikrát si ani nepřečtou příbalový leták a už to sebou ládují a ví, že jim to dělá dobře a že je to zbaví potíží.

Přitom víc jak polovička doplňků stravy, případně prášků, které dostanete bez předpisu, jsou placebo. Dokonce někdy nebezpečné, což se dozvíte, když si u některých přečtete leták o vedlejších účincích, jejichž výčet by byl jednodušší, kdyby tam napsali – může Vám být všechno.

Samozřejmě že vše v životě je o volbě. Ale taky je pravda, že by taková volba měla být podložena rozumem a rozvahou – a ne myšlenkou, že Vám dávají do těla čipy, mimozemskou DNA nebo Vám vědomě ničí zdraví (tohle beru, pokud to říkají lidé, kteří nemají v sobě žádné očkování, opakuji žádné).

A pokud chybí ta rozvaha, máme mít nad sebou lidi, kterým jsme, jak říká pan Jaroslav Dušek, dali svůj hlas, a oni by nám tím svým měli o té volbě říct.

Pro tentokrát mám pocit, jako by ti noví vůdci svůj hlas ztratili. Nebo ho taky vědomě někomu odevzdali.