Domácím násilím nejsou jen viditelné modřiny, oběti trpí rovněž psychickým terorem, který ubližuje úplně stejně. A navíc se o to hůř odhaluje. Seznamte se s gaslightingem v alarmujícím románu Srpny.
Daniela nevyrostla v bezpečí šťastné rodiny. Ona i její sestra si prožily mnoho ústrků a psychického (a zřejmě i fyzického) ponižování od obou rodičů. Tedy, viděno Danieliným pohledem, kterému ale rozhodně chcete věřit. Sestra ani rodiče se bohužel k celé situaci nevyjadřují (což je možná jediná maličkost, která mi v románu chybí – ten druhý pohled).
Když se Daniela vymaní z vlivu toxické rodiny, najde si přítele. Se Štěpánem vypadá ze začátku všechno růžově. Ale Daniela postupně zjišťuje, že ji Štěpán přehnaně hlídá, snaží se ji odstřihnout od přátel a vyvolává v ní pocit pochybnosti o vlastních schopnostech, životních možnostech, a nakonec i zdravém rozumu. Postupně pohledem hlavní hrdinky rozkrýváme promyšlený a destruktivní plán psychického útočníka, který využívá důmyslné manipulace pomocí gaslightingu, aby si svou oběť navždy připoutal do svého bezmezného vlivu. Jak to s Danielou dopadne, a jestli se dokáže vymanit, to prozradí český román Srpny.
Jakub Stanjura napsal velmi povedený, svěží debut, nad kterým užasnete a budete znechuceni zároveň. Přečtěte si tuto útlou knihu a připravte se na velkou emoční jízdu. Srpny jsou knihou, kterou bez dechu slupnete jako malinu. Na téma, o němž by se mělo mnohem více a otevřeněji mluvit, aby měly oběti šanci bránit se účinně a beze studu.
Jsem moc ráda, že Stanjura ve svém debutu otevřel právě tyto pevně zavřené dveře, a zároveň doufám, že čerpá pouze ze své fantazie, a ne z nějakých osobních reálných podkladů.
