Hledání vlastní cesty a lásky k přírodě. Objevování krásy včelařství, síly a oddanosti včelí komunity. Příběh jednoho neobyčejného roku ve společnosti včel přináší Srdce včely má pět komor.
Helen je něco kolem třiceti a během posledních let vystřídala několik adres a zaměstnání. Nyní to konečně vypadá, že by Oxford a malý domek se zahrádkou, který sdílí se spolubydlící, mohl stát domovem. Nová práce Helen sice baví, ale také psychicky i fyzicky poměrně vyčerpává. Po dlouhé době neustálého stěhování by se ráda konečně usadila a našla klid, domov a pevný bod v životě. Když jednoho sychravého dne při procházce nevelkou zahradou pojme myšlenku stát se včelařkou, v tu chvíli netuší, jak moc jí ono rozhodnutí ovlivní život.
Nápad pořídit si úl a včelstvo, původně vypadající bláznivě, začíná postupně krystalizovat v jasný plán. A když spojí síly Helenini přátelé, je její osud zpečetěn. Helen se stane včelařkou a bude pečovat o vlastní úl. S hrdinkou (autorkou) prožijeme celý rok, abychom zjistili, jak jí nová vášeň vyjde, v knize Srdce včely má pět komor.
Srdce včely má pět komor je kniha zajímavě rozkročená mezi beletrii a populárně naučnou literaturu. Autorka Helen Jukes, pojala své vyprávění jako jakýsi deník, zaznamenávající první rok v roli včelařky. Zároveň však čtenáře seznamuje s historií včelařství a dalšími informacemi, které je třeba znát pro chov včel. K tomu přidává zajímavosti, apelující na důležitost a nezbytnost včel pro zachování života na naší planetě. Tyto naučné pasáže protkává osobním příběhem a událostmi, které jí onen první včelařský rok přinesl.
Kniha zaujme čtenáře se zájmem v chovu včel a také nevšedně pojatých vyprávěních o obyčejnostech jednoho života. Od složitého výběru úlu po odměnu v podobě sklenic vlastního voňavého stočeného medu (a nádherně opylené zahrady). Od nespokojenosti v různých aspektech života po klid a myšlenkovou usebranost. To vše je příběh autorky v její knize Srdce včely má pět komor.
