Dobrodružná cesta napříč časem do dávno zaniklých ekosystémů Země, která může pomoci rozpohybovat dnešek a zajistit lepší budoucnost. Svou náruč otevírají Dávné světy, aby nás poučily.
Naše planeta není konstantní, její prostředí, podnebí a obyvatelé se neustále mění a vyvíjejí. Musejí se přizpůsobovat změnám a výkyvům počasí, složení vody i vzduchu, bránit se útokům zvenčí, ale mnohem častěji z vlastních řad. Již od počátku vzniku života na Zemi probíhá neustálý boj o jeho udržení, někdy nenápadný, jindy mnohem výraznější, s většími či menšími úspěchy. A nyní, kdy se často hovoří o možná neměnném vývoji planety, určitě stojí za to poslechnout si hlasy minulosti, které nám mohou pomoci stvořit budoucnost.
Britský paleobiolog Thomas Halliday využil nejmodernějších vědeckých poznatků a studií, aby rozluštil vodítka z dávné minulosti, a ukázal na nich možná řešení věcí budoucích. Ve své poutavé publikaci Dávné světy bere čtenáře na dechberoucí výpravu napříč časem, málem až do počátku světa. V šestnácti zastaveních v různých obdobích vývoje planety nachází stopy, poukazující na neuvěřitelnou a úžasnou schopnost přizpůsobit se přicházejícím změnám, pokud na ně ten který ekosystém dostal dostatek času. Zároveň apeluje na světové mocnosti, že je třeba zamyslet se nad stavem světa a nedovolit současným možným změnám, aby se zhmotnily příliš rychle.
Na stránkách obsáhlé knihy defilují jako v historickém dokumentu dávno zaniklé ekosystémy, zvířata, rostliny a ožívají takřka před našima očima. Autor v pestrém vyprávění ukazuje věčný koloběh, jak se formují nové druhy, nahrazující jiné, jak se přizpůsobují, spolupracují, migrují, když jejich přirozené prostředí zaniká, jak třeba i vymírají a jsou nahrazovány dalšími. Poukazuje na to, že prehistorické události nám mají co říct i pro dnešní (a především budoucí) doby.
Dávné světy jsou barvitou sondou napříč geologickou a biologickou historií naší planety, které se mohou stát vaším prvním krokem k přemýšlení o budoucnosti. Světy včerejška jsou poučením o přizpůsobivosti života a také krásným obrazem toho, že k celosvětové katastrofě nemusí dojít, když přiložíme ruku k dílu.
