Královna posilovny aneb poslední záchvěvy rodičovství

Už se mi často nestává, že mě  má  osmnáctiletá dcera potřebuje. A tak jsem si nenechala ujít příležitost, když řekla: Mami, nešla bys se mnou do posilovny? Já tam nikdy nebyla, a tak jestli bys mi ukázala, jak se co na jakém přístroji dělá….., abych nebyla za blba. Jasně, odpověděla jsem a v sobotu jsme vyrazily. Posilovna zela prázdnotou, což ve mně vyvolalo pocit jedinečnosti. Když kolem mě pobíhají namakané slečny v trikotových  podprsenkách a tintěrných trenýrkách nebo borci ve značkových dresech, se cítím tááááááákhle malinká.

Nejdříve na rotoped - velmi pohotově jsem se ujala role trenérky. Nařídila jsem Báře sedlo, seřídila odstup od řídítek, urovnala sklon sedačky a když začala šlapat, poručila jsem jí zastavit a znovu jsem poopravila odstup od řídítek, a pak ještě sklon sedačky, a pak ještě  doladit tohle a tohle….až Bára řekla, že už nechce nic upravovat, že chce šlapat. A tak jsme šlapaly - já vedle ní a do funění jsem nepřestávala dávat rady…a až půjdeš sama, tak si můžeš vzít sluchátka s MP3 a nebo nějaký časopis a nezapomeň na strečink.Prostě jsem si užívala, co jsem dřív jako matka dělala denně….to když  jsem jako rodič  malou Báru  seznamovala s okolním světem, s novými podněty…., aby pak už mohla jít tím světem sama. A ona mi teď opravdu sama jde a já nemám koho seznamovat se světem. A tak jsem se díky posilovně ponořila do starých známých vod a Bára se kupodivu taky držela starého scénáře. Asi tolik chtěla zformovat svou postavu, že vydržela i matčino výchovné působení.  Bezkonfliktním průběhem scénky u ortopedu jsem si dodala kuráže a když Báře nešly cviky na břišní svaly, a mně ano, tak jsem se v legínách z tržnice stala královnou celé posilovny. K přístrojům na posilování nohou  jsem už přistupovala jak mediálně známý trenér Vít Chaloupka. Báře jsem udávala pokyny, počítala zdvihy, kontrolovala dýchání, ukazovala, kam si má položit ručník, kam šprclíka od závaží, kam……A i když to Bára neměla v plánu, protože cviky na záda může provádět díky onemocnění jen s vyškolenou rehabilitační sestrou, tak nedokázala odporovat mému nadšenému…..a teď ti ukážu a jen tak zlehka si vyzkoušíš stroje na posilování zádových svalů. Bára ani nemukla, a to si úplně  klidně mukne, když s námi nechce jet na rodinný výlet, když nechce chodit do tanečních, když….A tak jsem se blížila svému finále - k těm záhadným přístrojům s kladkami, rameny a tyčemi. Tak tohle je přístroj na paže. Takhle si stoupneš, takhle si dáš ruce a takhle taháš. A ještě jednou - pořádně se na mně dívej a teď si to zkus ty. Bára si to vyzkoušela  a já pro své nadšení královny posilovny neviděla  odevzdanost v jejích očích. Ne, děláš to blbě - koukej se, jak se to má dělat…..Dámy, mohu se zeptat, co to tady cvičíte? Ozval se za námi hlas trénéra. Procvičujeme paže, říká Královna posiloven. Poddaný Trenér klidným hlasem pokračuje, ale tohle je přístroj na procvičení tricepsů. Jasně, říká Královna, dyť jsem to říkala, ruce, a začíná  mi vadit,  že mi někdo zasahuje do mého rauše být Královnou posilovny. Tak a to se cvičí takhle, ukazuje trenér. Jasně, říká Královna, dyť jsem to  říkala, takhle. Ne, to děláte špatně, na to Trenér. Dyť to dělám stejně jak vy. Ne neděláte, Královno……A tak mi v tomto okamžiku spadla královská koruna a já pokorně dělala pohyby po trenérovi……Ale ne na dlouhou. Nutně, nutně jsem si potřebovala ještě užít trochu kralování. ……Á na tomhle přístroji se cvičí také to samé, tenhle druhý přístroj je lepší, protože se tahá za provaz s bambulkami, a předvádím, jak tahám provaz s bambulkami. A nenechá a nenechá mě zakralovat si. Držíme se za provaz a ne za bambulky  a pro správné provedení je lepší si ke cviku kleknout…..   A Bára po celou dobu stojí o podál a nemůže si v hlavě srovnat, zda si má pamatovat matčiny pokyny, které jí matka po celou dobu udělovala nebo na všechno zapomenout  a  přeci jenom si zaplatil trenéra a  raději se ztrapnit s ním než…. ono s tou matkou to byl možná větší trapas…. Ale tím, že matka byla degradovaná z role královny, i Bára najde své dřívější samostatné rozhodování a se slovy, je mi zima, jdu na ortoped,odchází do druhé části posilovny. A já zůstávám sama - jednak s pocitem, že nechápu,jak někomu může být zima, když já jsem celá zpocená, protože kralování je fuška a jednak s pocitem, že vše je zase jak má být. A jdu si domluvit s trenérem soukromou hodinu.