Když na výlet, tak vláčkem…

domluvený sobotní výlet proběhl tak,  jak měl – návštěva  hradu, dobrý oběd, prohlídka kláštera, sluníčko, zmrzlina, pohledy ….. a jedeme domů.

Mám vytisknuté jízdní řády vlaků, vybrala jsem si spoj, kde se nemusí přestupovat.  Na nádraží trochu váhám, jestli  vlak na zastrčené koleji je ten správný a protože vlaky moc nejezdím, raději se jdu zeptat do otevřených dveří nádražní kanceláře.

„ Prosím vás, ten vlak na Prahu v 18,02 přijede ?“

„Ne, na Prahu jede až za půl hodiny.“

„ A co ten vlak, co stojí tak trochu mimo?“

„ To je soukromý dopravce, tam vám neplatí jízdenky Českých drah a za chvíli odjíždí….“

… úprkem se ženeme přes koleje a mně se v hlavě propojuje – že je to ten můj vybraný spoj, u kterého jsem přehlédla, že je soukromý…..,  tak proto ho nehlásili nádražním rozhlasem jako ty předchozí, a tak  nám mále ujel….. a taky že předem zakoupený zpáteční lístek tam neuplatním…

 Ale to už  nám průvodčí otevírá dveře vagónu a s dcerou Bárou  nastupujeme.  Kde jsem se to ocitly? Vnitřek vagónku vypadá jak z dávných časů – okna se stahují kličkou a příjemný pan průvodčí nám nabízí občerstvení, pohledy, vypráví o skupině nadšenců - milovníků železnice - Klubu železničních cestovatelů, kteří provozují některé linky- jako třeba tuto z Kácova do Prahy v sobotní letní podvečery. Ve vlaku jedeme jen samy dvě a náležitě si to užíváme. Vůbec nám nevadí, že jsme nevyužily předplacený zpáteční lístek a musely znovu zaplatit. Takové pohodové zakončení výletu jsme ani nečekaly. Spíš jsme se psychicky připravovaly na  plný vlak, kde třeba nenajdeme ani místo k sezení, kde budou křičet dovádějící  děti,  vtipkovat alkoholem posílení výletníci, poštěkávat pobíhající pejsci a nepříjemně vysokým tónem pískat zářivkové osvětlení a o všudypřítomné špíně ani nemluvě– přesně tak jako v ranním vlaku. Samozřejmě, že s tím vším se musí počítat, když člověk jede hromadnou dopravou, ale pohodička návratového soukromého vlaku nás velmi příjemně překvapila, a když nás strojvůdce pozval na kouknutí se do řídící kabiny, kdy jsme viděly ubíhat koleje přímo před sebou,  tak se  zakončení výletu  vydařilo  nad všechna naše očekávání.

 (foto použito z pohledu www.saxi.cz a www.kzc.cz)