Abych něco pochopila, musím pochopit logiku věci a vědět k čemu to prakticky využiji. Když jsme ve 4. třídě základní školy probírali zaokrouhlování – nepochopila jsem. Nenašla jsem odpověď na otázku k čemu mi to bude. Od té doby jsem si horko těžko pamatovala pro jiné jednoduchou poučku, kam se co zaokrouhluje. Naštěstí během studií se často tato látka nevyskytovala a když mi v písemce z matematiky vyšel výsledek na pět desetinných čísel, bylo to stejně blbě, ať jsem zaokrouhlovala směrem nahoru či dolu. Bylo–li třeba zaokrouhlovat v životě, zaokrouhlovala jsem podle selského rozumu. Pět a půl rohlíku na snídani jsem zaokrouhlila na sedm, aby bylo dost a kdyžtak zbude na strouhánku. Směrem dolů jsme zaokrouhlovala třeba při cvicích na břišní svaly – takže z tří sérií po 20, zbyly dvě po 15.
Daňové přiznání si děláme s manželem sami. Začátkem února začneme snášet na hromádku různé formuláře, kdy ten růžový z finančního úřadu vůbec není sladký. Když jsou všechny podklady a potvrzení na hromádce, tak jeden víkend místo křížovek vyplňujeme okénka ve formulářích. Protože úřady nechtějí, abychom zakrněli, každý rok je daňová tajenka jiná. Nejde opisovat z loňska a jen doplňovat aktuální čísla – jak by se nám líbilo. Řádky se různě prohazují, obměňují, mizí a objevují se úplně nové. K tomu všemu je třeba sledovat v přiložených informací pokyny k zaokrouhlování. A to si pokaždé vzpomenu, že poučka ze 4. třídy je úplně na nic. Zdravotní pojišťovna zaokrouhluje na celé koruny nahoru a finanční úřad na celá sta dolů. Prostě stejná poučka, ke které jsem dospěla s rohlíky a cviky na břišní svaly – zaokrouhlujeme podle toho, jak se nám to hodí.
