Byla nebyla jedna disketa...

Když jsou ty volby, napadlo mi pustit k dobru jednu pradávnou historku. Pracovala jsem tehdy v nejmenované instituci a spolupracovali jsme často s vedením. Jelikož jejich sekretariát byl pro okrasu, na práci volali často nás...

 Na jedné z pozic v sektretariátu tehdy seděla nejmenovaná mladá dáma, čerstvá po škole,  která je nyní potenciální novou první dámou. Kromě toho, že byla protivná jak činže, namyšlená a drzá,  práskala na nás jak mohla, šmírovala jestli někdo chodí pozdě a neváhala práskat ani na mou šéfovou.

 

 Jednou mi požádala šéfová, že tato tehdy ještě slečna, potřebuje velmi nutně nějaká data z našeho systému a že neví, jak je dostat ven, a že jí je mám zpracovat a donést jí je na disketě (ano, bylo to v dobách, kdy počítače byly ještě, minimálně v ČR, v plenkách). Tak jsem to poctivě provedla, donesla jsem do sekretariátu disketu... a šla do své kanceláře. Za chvíli telefon, stížnost na moji práci, neboť jsem předala disketu, která nejde oteřít, prostě průšvih. Šéfka z ní vyplesklá, tak jsem tam letěla co se děje, říkajíc si sakra, vždyť jsem to ještě kontrolovala. Přijdu tam, kolegové shromážděni kolem počítače radící si vzájemně, jak disketu otevřít... a ať se na to také podívám.  Koukám jak můžu, ano, mají pravdu, skutečně není na disketě nic, dokonce to dělá nějaké podivné věci i zvuky... Disketu to nechce vůbec zaregistrovat. A tak mi napadlo to, co mi tehdy jako mladé holce vtloukal do hlavy náš mladičký IT - Jani, když ti něco nebude fungovat, tak to vypni a zapni nebo to vytáhni a strč to tam znovu.  OK, začala jsem vytáhnutím diskety...  A málem jsem padla.  Jak jsem totiž tu disketu donesla do sekretariátu, paní kolegyni nestačilo, že jsem na štítek napsala, co je na ní. Ona se rozhodla, že si ji popíše "po svém". A tak vzala takovou tu velkou bílou samolepku, co se v dobách dávných používala na traktor tiskárně s dírkama, na tisk štítků, napsala si na ni vlastní popisek a tuto samolepku přilepila na disketu. Ovšem ne do tak ledajakého místa, samolepka byla pečlivě nalepena přes kovovou část diskety, ano, přesně přes tu, která je pohyblivá, tedy funkční část umožňující načtení dat.  Zrovna včera na tuto dříve mladou dámu záběr v televizi a tak jsem si hned na tuto tragikomickou historku vzpomněla. 
Život někdy dovede pobavit. :-)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jana Henychová | pátek 12.1.2018 11:37 | karma článku: 21,38 | přečteno: 923x