"Těm v parlamentu bych řekl..."
Motto "Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 21.13)
"Těm v parlamentu bych řekl, ať si zkusí žít s dvanácti tisíci na měsíc," dí jeden z nakupujících v Bille. Muž v důchodu, jenž není očividně spokojený se svou životní úrovní. Jestli žije sám, nemůže si moc vyskakovat, protože v důchodu se musí lépe žít párům. Dají dohromady dva důchody. Ale i tak. Dvanáct tisíc korun. Za bydlení dáme tak pět tisíc a zbytek nám zůstává na jídlo, případně na léky, na kulturu musíme zapomenout nebo ji omezit. Člověk v důchodu musí omezit spoustu věcí, kterých si v produktivním věku mohl dopřávat. Ale na druhé straně již tolik nepotřebuje. Děti jsou zajištěné a není třeba finančních injekcí do jejich rozpočtu.
Do důchodu by člověk neměl vstupovat zrasovaný. Když je člověk mladý, tělo funguje, jsou stále rezervy, z nichž se dá čerpat. Ale spousta lidí toto jaksi přehlíží a pak přijde den, kdy tělo řekne "A už toho mám dost." A přicházejí zdravotní problémy. Když kráčím po ulici, všímám si lidí, zejména se dívám na české ženy. Ty si snad svého vzhledu hledí do třiceti, pak začíná úbytek. Možná v době, kdy si žena je jistá tím, že má partnera a rodinu, přestává o sebe dbát. A to se například projevuje tím, že jí až příliš, není s to si hlídat svou váhu, natož se věnovat nějaké fyzické aktivitě, a když to takto provozuje až do důchodového věku, pak se nedivme. Pak se nedivme, že potkáváme ženy neforemné, s nadváhou, špatně se jim chodí, v létě trpí na opruzeniny, mají vysoký tlak, cholesterol a já nevím co ještě. O mužích to platí též. A takoví lidé končí v ordinacích lékařů. Třeba diabetologů, ortopedů, kardiologů a potřebují léky. Ty zpravidla nebývají zadarmo, a když má člověk jen důchod, jeho finance se značně limitují.
Dosáhne-li člověk důchodového věku a je-li zdravý, znamená to pro něj velký plus. "Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili." To by mělo platit pro každého. Určitě se lépe žije, když se pohybujeme bez obtíží, netrápí nás civilizační choroby, můžeme si proto dopřávat různých aktivit. Patří sem pravidelná chůze, plavání, jízda na kole, cestování, zahradničení. Je jaksi jedno, kdo jste. Můžete být třeba prezident, ale chováte-li se ke svému tělu jako k onuci, ono vám to vrátí. Stane se z něj onuce, která brzy přestane plnit svůj účel. Přestává fungovat. A žádný špičkový lékař vám nikdy nevrátí, co jste vlastní hloupostí způsobili vlastnímu tělu. A ve stáří toto člověk pocítí nejvíc.
Nevím, jaké to je, když máte na měsíc dvanáct tisíc korun. Ale člověk dokáže vyjít i s málem. Dvanáct tisíc není žádná procházka růžovým sadem, ale vyžít se s tím musí. Můžete nadávat, můžete dělat nevímco, ale dostanete-li dvanáct tisíc, nikdo vám je neodpáře. Je jen na vás, jak s nimi vyjdete. A spoléháte-li na to, že ve volbách upřednostníte tu či onu stranu, jste bláhoví. Jste bláhoví, jestli si myslíte, že právě tato strana vám může k vašemu důchodu přilepšit. Nejdřív musí mít ti nahoře, a když by se mohlo zdát, že už mají dost, je tomu naopak. Chtějí ještě víc. A kolik zbude na seniory, je dozajista netrápí. Naslibují toho hodně a ještě k tomu něco přidají, ale skutek? Skutek zpravidla uteče...
Helena Vlachová
Když matka ničí své dítě
Rozpadne-li se partnerský vztah či manželství a zůstanou-li z něj děti, měl by se zájem přenést především na ně. Děti by měly rozpadem vztahu rodičů trpět co nejméně. Ale vysvětlujte to některým matkám.
Helena Vlachová
Praha je bezpochyby matkou všech měst
Dnes začnu slovy básně Kvetoucí Praha od Jaroslava Seiferta. "Stůj, stůj, ty sladký okamžiku, já chtěl bych spolu znít, hned slovy lásky a hned díků, jež nelze vyslovit."
Helena Vlachová
Muž, jenž žije s myší
Řeknu vám, že ta dnešní doba je pěkně zvrácená, někdo by mohl říct, že je naruby nebo také vzhůru nohama. Už třeba pohlaví, že prý nejsou jen ženská a mužská, prý je jich víc. Ale zvráceností může být víc...
Helena Vlachová
Proč tu ještě tolerujeme Andreje Babiše?
Je otázkou, proč v českých vodách ještě tolerujeme Andreje Babiše. Vždyť tu má platit lustrační zákon. Nebo neplatí?
Helena Vlachová
Můj syn
Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Za zvuků techna házela nahá žena před dětmi hlínou. Vystoupení řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1263
- Celková karma 21,58
- Průměrná čtenost 1112x