Je otázka, zda současné přijímací zkoušky na střední školy mohou napravit to, co se ve školství dlouho dělo
Motto "Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 21.25)
Jsem naprosto pro, aby se na střední školy dělaly přijímací zkoušky. A jestliže někdo zkoušky nesloží, neměl by být přijat. A že se na střední školy hlásí všichni ti, kteří nemají potřebný potenciál studovat, by měly přijímací zkoušky ukázat. A takový žák by neměl být na střední školu přijat. Ale jsem na pochybách. Jako se vším, co se ve školství děje. Nejednou jsem psala o tom, že českým školám chybí konkurenceschopnost.
Jsme zaplaveni různými středními školami, ale kolik jich opravdu má úroveň? Je jich příliš mnoho, každý by chtěl studovat, nikomu se nechce pracovat. Žáci základních škol jsou si naprosto jistí, že se na střední školu dostanou, proč si dělat vrásky s nějakým učením. A ono tomu po pravdě řečeno tak je. Na středních školách studují studenti, kteří se ani nenamáhají, aby se učili. Znají svou cenu. Ví, že si škola hodně rozmyslí, aby je nechala propadnout, aby museli díky slabému prospěchu ze školy odejít. protože škola by přišla o peníze. A tak se na některých školách pedagogové potýkají se studenty, kteří postrádají jakoukoli motivaci, proč na škole jsou. Je jim více méně ukradená, je to vidět i na jejich studijních výsledcích, které se povětšinou pohybují mezi dostatečnými až nedostatečnými. Že v prvním pololetí neprospívají? Nemá cenu se tím jakkoli znepokojovat, vždyť se jedná jen o první pololetí, z toho se nestřílí. A v druhém pololetí se snad pedagog umoudří, nebude si přece kazit prázdniny tím, že by někoho hnal k opravným zkouškám. Učitelé středních škol, které přijímají žáky s dostatečnými, své nároky neustále snižují. A budou je snižovat natolik, až žádné nebudou.
Zatím stále vedou gymnázia, která si mohou vybírat mezi uchazeči. Na gymnázium se nedostane každý. Podobná situace je i u úzce specializovaných škol, které jsou výběrové a nepřijmou každého. Ale jinak? Středních škol je velké množství, do učebního oboru nechce jít nikdo. Na základních školách se snad již nevyučují předměty, jakým kdysi byly dílny či vaření. Dnešní zlenivělá generace se práce štítí a byla by nejraději, aby se jí vše naservírovalo, aniž by se jakkoli přičinila.
Vzpomínám-li na své studium, žila jsem sice za socialismu, ale museli jsme se naučit čelit konkurenci. Počet středních škol byl omezený, což vedlo k soutěživosti. Mezi školami byla konkurence, nebylo jednoduché se na střední školu dostat, protože se tam skládaly přijímací zkoušky. A ty nebyly za hubičku. Museli jsme něco znát. Současný pokus zavést na střední školy přijímací zkoušky nesleduji s nadšením, protože si nejsem jistá, zda to bude mít vliv na omezení počtu středních škol. Některé by se měly zavřít, protože vzdělávají studenty, kteří nemají na to, aby složili maturitu. Oni v podstatě nemají ani na to, aby absolvovali učební obor. Školy, které mají vysoký počet neprospívajících u maturit, se stávají terčem školní inspekce, která na školy přichází, aby zjistila pravý stav věcí.Ale to ví přece každý. Ve skutečnosti se nejedná o žádnou střední školu, otevřela se jen díky kontaktům a vlivům někoho. Někdo z vlivných posvětil, aby se škola otevřela, aby nabírala všechny, kdo projeví zájem. Takových nadbytečných škol se rozrostlo jako hub po dešti.
Podobný stav je i s našimi vysokými školami. Je jich tuším šedesát osm, z nichž čtyřicet je soukromých. A to samozřejmě vede k tomu, že rapidně klesla znalost absolventů vysokých škol. To, co dříve ovládal běžný maturant, dnes ovládá absolvent vysoké školy. Školy, která nemá žádnou tradici, která vznikla jen proto, aby se snad někde propraly peníze, aby mohli vystudovat tací, kteří by na státní vysoké škole neuspěli. Kdo má peníze, může si koupit i vzdělání.
Jestli bude platit pravidlo, že se na střední školu nedostanou ti, kteří nesloží přijímací zkoušky, bude české školství na dobré cestě. Ale po chaosu, který se do naší společnosti dostal, školy nevyjímaje, nehýřím optimismem. Ráda se nechám překvapit.
