I když jsem nikdy nesouzněla a nesouzním s komunisty, jedno pozitivum je možno jim přisoudit. Za jejich vlády se více plánovalo.
Motto "Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda, vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 27.23, 27.24)
I když jsem nikdy nesouzněla a nesouzním s komunisty, jedno pozitivum je možno jim přisoudit. Za jejich vlády se více plánovalo. Některé z plánů se sice nepodařilo plnit, myslím si ale, že existovaly plány, které se víceméně plnily. Třeba ve školství. Počet škol a žáků či studentů se odvíjel od toho, kolik se rodilo dětí.
Od 90. let můžeme vidět, že se porodnost v naší zemi spíše snižuje, populace stárne. Kdo se tímto zabývá? Nerodí se tolik dětí jako v předlistopadové době, počet základních i středních škol však zůstává, přibyly k nim i některé nové. Mnohé školy zejí prázdnotou, ani sloučení některých středních škol nepomohlo. Snížil se pouze management škol. Ale počet učitelů zůstal. Nedá se předpokládat, že by se porodnost rapidně zvyšovala, protože nejsou vytvořeny dostatečné podmínky k tomu, aby se děti rodily. Těžko je proto pochopitelné, proč se nesníží počet základních i středních škol. České školství by se nemuselo potýkat s nedostatkem učitelů, ale naopak s jejich nadbytkem. Bylo by více peněz na platy, ze škol by museli odejít ti, kteří nejsou pro práci motivovaní. Jenže žádná polistopadová vláda se tímto problémem nechce zabývat, a navíc vlády, v nichž měla nebo má zastoupení sociální demokracie, se velmi negativně podepsaly na českém školství.
Když hovoříme o tom, že se naše zdravotnictví potýká s nedostatkem lékařů či přestárlými lékaři, jedním z důvodů může být špatné plánování. Jak je možné, že v předlistopadové době se toto řešit nemuselo, v období polistopadovém se dozvídáme o tom, že zdravotnictví postrádá zdravotnický personál. Kdo je na vině? Lze se domnívat, že za vším je špatné plánování.
S nedostatkem zaměstnanců se potýká i policie. Nedaří se jí nalákat do svých řad nové lidi, i když se je snaží motivovat nástupními finančními stimuly. Kde vzít lidi? Počet státních úředníků roste jak hub po dešti, trh práce téměř nikým nedisponuje, což je jedním z důvodů, proč nemáme dostatečný počet policistů. Ale počet úředníků ve státní správě roste. Plánuje toto vůbec někdo? Domýšlí vůbec někdo, jaký to bude mít dopad na naši ekonomiku, když nesnižujeme stavy lidí na úřadech, ale naopak je ještě navyšujeme?
Plánovat se přece musí. Aby se českému školství dařilo, je zapotřebí učinit nepopulární kroky. Těmi musí být zrušení některých škol a propouštění nadbytečných učitelů. Jenže současná i předchozí vláda jsou výrazně populistické, o problémech jen hovoří, dá se proto očekávat, že se nic nezmění. Že tu budou stále poloprázdné učebny, vyhořelí učitelé nebo ti, kteří berou svou práci jako nutné zlo. Dá se toto i předpokládat o počtech přestárlých lékařů či chybějících policistů.
Píšu jen jako laik, nemám patřičné vzdělání k tomu, abych se mohla obšírně rozepsat o tom, jak se v polistopadové době u nás téměř nic neplánuje. Pak se nesmíme divit, že v důsledku nedostatečného plánování se potýkáme s problémy, které by tu být nemusely...
