Kdo by rád necestoval. Vyrazil někam do ciziny a rád se pak navracel domů. Jenže nás na cestách mohou potkat nepříjemnosti.
Motto "Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 14.32)
Kdo by rád necestoval. Vyrazil někam do ciziny a rád se pak navracel domů. Jenže nás na cestách mohou potkat nepříjemnosti. Některé mohou být opravdu nebezpečné, jakým byl v mém životě hurikán Irma na Kubě. Jestliže vám letecká společnost poškodí vaše zavazadlo, není to oproti hurikánu nic nebezpečného, ale musíte počítat s tím, že vyřídit reklamaci nebude bez obtíží. Zvlášť když reklamaci vyřizuje česká firma.
V září jsem se vracela z turecké Antálie, letěla jsem odtamtud do Norimberku. Noční let, naštěstí krátký, se dal přežít. I čekání na zavazadla. Když jsem si vyzvedla kufr, zjistila jsem, že je proražený. Týden před odletem jsem si pořídila nový, ten starý už dosloužil, ale jak vidno, nový si toho příliš neužil. Musela jsem na oddělení Lost Property, které se zabývá i poškozením zavazadel. Úředník se mnou sepsal reklamaci a odkázal mě na českou firmu Dolfi1920, která má být kompetentní k vyřizování poškozených kufrů.
Hned druhý den jsem tedy kontaktovala emailem firmu Dolfi1920, sídlící v pražských Letňanech. Požadovali po mně zaslání originálů dokladů poštou, fotografie poškozeného kufru a jeho rozměry. Vše jsem poslala a dostala jsem vyrozumění, že mi bude kurýrem zaslán kufr nový. Ten skutečně přišel, ale byl v porovnání s mým menší. Proto jsem se firmy Dolfi1920 zeptala, proč mi poslali malý kufr. Odpověď zněla, že mají pouze dvě velikosti kufrů. Malé nebo velké. Když jsem oponovala tím, podle jakého klíče se rozhodli poslat mi menší kufru, jejich odpověď zněla v tom smyslu, že reklamace takto praktikují. Cítila jsem se poškozená, proto jsem jim napsala, že budu postupovat právní cestou, a oni se tohoto zalekli. Pracovnice firmy Dolfi1920 mi obratem napsala, že vše posílají turecké letecké společnosti, která mě finančně odškodní do jednoho měsíce.
Reklamaci jsem začala vyřizovat 10. září, dnes už jsme v druhé polovině listopadu, odpověď žádná. Proto jsem znovu kontaktovala firmu Dolfi1920 s tím, že požaduji jejich naskenovanou komunikaci s leteckou společností. Bylo mi toto zamítnuto s tím, ať se sama na leteckou společnost obrátím. Nemusím ani uvádět, že mi nesdělili žádný kontakt na tyto aerolinie. Našla jsem si je tedy sama. Když jsem po společnosti Dolfi1920 žádala o navrácení svých dokumentů v originále, pracovnice firmy mi napsala, že vše poslali turecké letecké společnosti.
Napsala jsem reklamaci turecké letecké společnosti, velké štěstí v mém případě je, že komunikovat v angličtině mi nečiní problémy. Neumím si představit, když někdo nemluví anglicky, jak by vše řešil, protože nechat si něco přeložit není vůbec nic levného. Hned druhý den jsem dostala od pracovnice péče o zákazníky turecké společnosti odpověď, že mě budou informovat, jakmile obdrží příslušné dokumenty firmy Dolfi1920. Vše odpovídá mé hypotéze, že firma Dolfi1920 postupuje protiprávně.
Jednání firmy Dolfi1920 se mi nelíbí a našla jsem na ni i reference. Myslím si, že nejsem jediná, s níž takto s prominutím zametli. Že nejsem jedinou poškozenou. A oni mají navíc své pobočky i v jiných evropských zemích. Způsob jejich jednání je opravdu odsouzeníhodný. Spoléhají na to, že majitele poškozených zavazadel odškodní po svém způsobu a že se dotyčný nebude bránit.
Jste-li v situaci, kdy musíte řešit poškozený kufr, je zapotřebí obrnit se trpělivostí a vytrvat. Jedině tak se můžete dočkat spravedlivé kompenzace, v opačném případě spláčete nad výdělkem. A nad ním lidé často spláčou, mají-li cokoli řešit v naší zemi, v níž si právo někteří jedinci vykládají po svém...
