Jeden by si mohl myslet, že už skončily firmy, jež ze svých klientů vylákaly peníze na stavbu rodinného domu. Ale jak vidno, nic takového se nekoná.
Motto "Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 21.27)
Velmi často přemýšlím o tom, jak dlouho budeme muset žít v marasmu, který nám přinesla demokracie. Zda někdy s konečnou platností zameteme s podvodníky, zkorumpovanými lidmi, jež mají vliv, nebo nám toto zůstane navěky. Zda nám opravdu na věky zůstane, že budeme žít v zemi, v níž je právo horko těžko vymahatelné, v zemi, v níž se někteří politici některými svými aktivitami kompromitují, v zemi, v níž jsou stále lidé okrádáni. Okrádáni tím, že naletí na podvodníky, kteří jsou za své činy nepostižitelní.
Tento týden jsem ve zprávách zaslechla informaci o firmě, jež nabízela stavbu rodinných domů. Firma na klientech vylákala miliony korun. Pak majitel společnosti ukončil její činnost a některým klientům zbyly jen oči pro pláč. Policie vše měla komentovat tím, že ze strany majitele firmy nešlo o úmysl, proto se nebude nic vyšetřovat. A to, že majitel založil firmu novou se stejnou činností, nikoho nezajímá. Nová firma, nové možnosti. Nové možnosti, jak se obohatit o další miliony. Nebo snad ne?
Jsem asi velmi hloupá, když si říkám, jak je něco takového vůbec možné. Že budu mít firmu, naslibuji zákazníkům hory doly, vyberu od nich peníze a s firmou skončím. A budu nepostižitelný. Děje se tomu tak všude, nebo je to kolorit postkomunistických zemí? Protože po soudruzích toho zde nezbylo málo. Mám na mysli praktiky, jakým se někteří z nich dostávali k majetku. Ale v porovnání s polistopadovými roky to nic není. To, co se někteří z nich za mládí naučili, rozjeli v nové době ve velkém a předávají to dál. Slušný člověk jen stojí užaslý, kam to ta naše demokracie spěje. Že je to celé nějak naruby, na hlavu postavené, ale nic se s tím nenadělá. Člověk se s tím musí naučit žít. Raději nesledovat zprávy, raději nenaslouchat předvolebním slibům, raději si vytvořit svůj svět, kam nepustí žádnou špínu.
Většina lidí, kteří u nás žijí, se za svůj život zmůže na byt či domek, často si musí brát úvěr či hypotéku, což dlouhodobě splácí. Ale jestliže padnou do sítě lumpů, kteří se nestydí je obrat o peníze, těžko už budou z rukávu sypat další miliony, protože je jednoduše nemají, další úvěr nepřipadá v úvahu. Zbude jim akorát zlost a lítost, že nalítli. A viníkům se toho moc nestane, protože u nás stále platí, že čím víc nakradete, tím méně jste postižitelní...
