To jsme ještě v České republice neměli. Jak to tak vypadá, co ministr, to plagiátor. Jako by se s plagiátory roztrhl pytel, a tak jeden za druhým odcházejí. Kolik jich ještě bude?
Motto "Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?" (Přísloví Šalamounova, První sbírka, Volání moudrosti, 1.22)
To jsme ještě v České republice neměli. Jak to tak vypadá, co ministr, to plagiátor. Jako by s s plagiátory roztrhl pytel, a tak jeden za druhým odcházejí. Kolik jich ještě bude?
Nastartovala to Taťána Malá, která svým vzezřením nepůsobí dojmem inteligentní a noblesní dámy. Opak je pravdou. A to se zřejmě projevilo i na jejím rádoby vysokoškolském diplomu. Sice kolem sebe kopala, aby odvrátila podezření, ale čím víc kopala, tím víc si byl jeden jistý, že lže. A do toho premiér, který chtěl dokonce za ni převzít ministerstvo spravedlnosti. Jenže protestující lidé udělali své a Andrej Babiš raději od tohoto upustil.
Ještě ani nevychladla kauza Taťány Malé a už tu máme dalšího plagiátora. Tentokráte ze sociální demokracie, jakéhosi Petra Krčála, jenž se ani neohřál v křesle ministra práce a sociálních věcí a už rezignuje. Důvod. Podezření z plagiátorství bakalářské práce. Aby nebyl smýkán, raději se své pozice vzdal. Řekněte, není to šlechetný čin hodna velkého uznání?
Máme tu sice vládu s důvěrou, ale co je to za vládu, jež není ani úplná. Stále není obsazené křeslo ministra zahraničních věcí, Jan Hamáček působí jak rozdvojená osobnost. Chvilku ministr vnitra, chvilku ministr zahraničních věcí, z čehož plyne, že se česká politická scéna obohatí o schizofrenii.
Když jsem o současné vládě psala jako o paskvilu, netušila jsem, že slovo paskvil je jen slabým odvarem toho, čím vláda ve skutečnosti je. Že se jeví jako jeden velký šlendrián, jemuž vévodí plagiátorství. Za toto si premiér naší vlasti žádné uznání nezaslouží. Žene nás do ještě hlubšího marasmu, než jaký tu byl před ním. Co očekávat od vlády, jež od samého počátku zapáchá čím dál víc? A toto opravdu někteří lidé chtěli? Především toto chtěl Andrej Babiš, jenž se vůbec nechtěl vzdát představy, že by nebyl premiérem.
A tak byl Andrej Babiš prezidentem Milošem Zemanem podruhé jmenován premiérem České republiky. Nepomohly argumenty demokratických stran, že nemůže stanout v čele naší vlasti trestně stíhaný politik, nepomohly protesty lidí v ulicích, kteří odmítají polokomunistickou vládu s premiérem, jehož minulost je zakalená. A do toho plagiátoři. To tady vskutku nebylo. Obraz bezedné žumpy je tím, v čem se ocitla česká politická scéna díky prezidentu Zemanovi i premiéru Babišovi...
