Mohla bych dnes začít jako v pohádce. Byl jednou jeden bílý jogurt a všichni jej měli rádi. Za to, že voněl po smetaně...
Motto "Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 10.13)
Jsem odjakživa orientovaná směrem západním, nějak mi západní větry jdou k duhu více. Východ si spojuji hlavně s Ruskem a myslím si, že jsme si Rusů užili dost, proto jsem je ze svého života vytěsnila. I přes svou náklonnost k Bruselu si musím kolikrát říkat, co tam ti úředníci vlastně dělají. Když přicházejí s novinkami, které vzbuzují spíše smích, často nevěřícně kroutíme hlavou a říkáme si, jakou to další hloupou holubičku v EU vypustili. Škoda, že neoplývám dostatečnou drzostí, protože kdybych ji měla, mohla bych dnes sedět v Bruselu, nemusela bych počítat, zda si mohu pořídit to či ono, neb bych byla takzvaně ve vatě. Ale protože nejsem patřičně drzá, byla mi souzena každodenní lopota, za niž pobírám gáži, s níž se dá přežít. A dá se za ni koupit třeba řecký jogurt, vyrobený u nás. Jenže jak to vypadá, možná bude mít řecký jogurt z Čech odzvoněno.
Bruselu se nelíbí, že se jogurt jmenuje řecký, když se vyrábí v Čechách. A vidíte. Je tu další problém. A s řeckým jogurtem mohou na řadu přijít španělské ptáčky, protože i Španělé se mohou naštvat. K ptáčkům přidají i španělskou vesnici a budou chtít vědět, kde se španělská vesnice nachází na české mapě. A když už se naštvou Španělé, Maďaři nezůstanou pozadu a budou po nás chtít vysvětlení, jak je to s tím segedínským gulášem. A jak jim vysvětlíme debrecínskou pečeni a maďarský guláš? Že jsme to my Češi ale opovážliví, vždyť považte, že můžeme naštvat i Francouze svými francouzskými brambory, ale i polibkem. A pozadu nemusí ani zůstat Němci, kteří nám mohou omlátit o hlavu frankfurtské párky spolu s hamburskou pečení. A i Srbové si ohřejí svou polívčičku, i jim se nemusí líbit srbské žebírko. A co Romové? Vždyť nás mohou žalovat u Evropského soudu za rasismus, když si některé prodejny dovolí prodávat cikánskou pečeni. A co Poláci? Určitě nebudou souhlasit s tím, aby se polský salám vyráběl na našem území. A věřili byste, že některé slepice snášejí ruská vejce? To bychom mohli naštvat ruské soudruhy, za nimiž teď odletěl náš pan prezident Zeman. Třeba i on si přiveze ruské vejce od prezidenta Putina. Vodku a ruské vejce.
V Bruselu začali řeckým jogurtem, ale když se k tomu budou přidávat další, máme se co činit. Abychom změnili jídelní lístky i označení některých potravin, našli nová jména pro francouzský polibek či milování, nahradili španělskou vesnici českým ekvivalentem, usměrnili slepice, aby už nesnášely ruská vejce. Nudit se nebudeme, protože bude v našem životě stále co napravovat. Abychom si my Češi nemysleli, že si jen tak můžeme dovolit nazývat ptáčky španělskými, polibek francouzským či vejce ruskými. Na něco takového licenci nemáme a z Bruselu už nám tak hrozí. Začíná to řeckým jogurtem a můžeme se těšit na další...
