Když slyším, že matka zavraždí své dítě, přeji si jediné. Aby matka vražedkyně dostala trest nejvyšší.
Motto "Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 16.27)
Vražda je zločin nejtěžší. Ještě zrůdnější je, jde-li o vraždu dítěte. A úplně nejzrůdnější je, když matka zavraždí své dítě. V tomto případě by neměla platit žádná omluva a měl by následovat nejpřísnější trest. Doživotí. Co se ženou, která zavraždí pokračování svého života, taková matka nemá žádný význam pro společnost. A měla by to pocítit, už by nikdy neměla žít na svobodě, ale měla by dožívat svůj život v nejpřísnějším žaláři.
Zavraždí-li někdo dítě, jedná o hrůzný zločin. Vraždí nevinného, vraždí slabšího, jenž se nedokáže bránit. Platí to i v případě čerstvě narozeného miminka, jehož se matka pokoušela zabít. Ono nepřežilo. Zmarněný život, jenž byl na úplně samém počátku. A žena, jež mu dala život, mu jej posléze vzala.Kdyby každý u nás věděl, že mu za vraždu dítěte hrozí trest doživotí, možná by se snížily počty matek vražedkyň. Snad by si každá taková rozmyslela zabít svého potomka, když by si uvědomila, jaký trest jí hrozí.
Pokaždé mě jímá hrůza, když se dozvím, že bylo zavražděno dítě. Je velmi smutné, když někteří novorozenci končí v igelitových taškách, v kontejnerech, ukryté někde ve sklepě, jen proto, že je tam odhodila jejich matka vražedkyně. Vždy existuje možnost, aby mohlo dítě žít. Dát je do baby boxu, dát je k adopci a zachovat mu tak život. Ale vraždit? Taková žena nemá místo mezi slušnými lidmi a náleží jí dožití jen v káznici. Tam je její místo a mělo by tomu být v případě všech, kteří zavraždí nevinné dítě. Už by se nikdy neměli pohybovat na svobodě. Jsou to slaboši nejzbabělejší, kteří jsou při dopadení schopni vše svádět na pomatení smyslů. Jsou schopni odvádět pozornost od svého zločinu jen za cenu toho, aby nedostali doživotí. Jestliže už nemáme trest smrti, doživotní odsouzení si zaslouží všichni vrazi dětí...
