Žijeme v době, jež je nejen hektická, ale i chaotická. Objevují se tendence měnit ustálené tradice. A jednou z nich je i manželství.
Motto "Dobrá je moudrost, jakož i dědictví, užitečná těm, kdo vidí slunce, být ve stínu moudrosti je jako být ve stínu peněz." (Kazatel 6 - 7, Zamyšlení nad životem, 7.11, 7.12)
Žijeme v době, jež je nejen hektická, ale i chaotická. Objevují se tendence měnit ustálené tradice. A jednou z nich je i manželství.
Manželství je po staletí svazkem muže a ženy. Psáno v bibli, ale i v ústavě. Dnes se však setkáváme s názory, že by tomu mělo být naopak. Že by do manželství mohl vstupovat pár, jehož pohlaví jsou stejná. Ptám se proč? Proč bychom měli posouvat mezníky toho, co tu existovalo již odpradávna.
Myslím si, že mnoho lidí je s to přijmout skutečnost, že registrované partnerství spolu uzavírají lidé, kteří jsou stejného pohlaví. Že spolu mohou i vychovávat děti. Ale aby vstupovali do svazku manželského? Pro konzervativce je toto něčím, co mohou jen těžko přijmout. Jako země, si myslím, jsme velmi liberální. Přesto bychom někdy měli trvat na některých tradicích. A tím je i rodina, jež je tvořena heterosexuálním párem. Tak tomu bylo vždy, proč tedy toto měnit jen z toho důvodu, že se společnost ocitá v čím dál větším zmatku. Co se generacemi osvědčilo, bouráme a přicházíme s něčím, co je v rozporu s přírodou. A tím by se mohlo stát i manželství, které netvoří muž a žena.
Žádný z nás nemůže mít v životě všechno, proto bychom měli být vděční za vše, čeho se nám dostává. Mělo by platit i o páry stejného pohlaví, nevnášet do společnosti nové a nové problémy, těch stávajících, jimž v současnosti čelíme, je víc než dost. Snažme se žít co nejvíce v souladu s přírodou a respektovat její zákony...
