Každoročně vydává The Economist zprávu o stavu demokracie ve světě. Poslední informace byla zveřejněna 12. 01. 2019
Motto "Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 11.3)
Každoročně vydává The Economist zprávu o stavu demokracie ve světě. Poslední informace byla zveřejněna 12. 01. 2019. Průzkum je prováděn v 165 státech a dvou teritoriích, což pokrývá celkový počet obyvatel světa.
Co se zkoumá v jednotlivých zemích. Indikátory hodnocení jsou rozděleny do pěti základních kategorií, jsou to volební proces a pluralismus, funkčnost vlády, politická participace, politická kultura a občanská práva. Stav politické svobody se měří na základě 60 indikátorů na stupnici 1 - 10, čím vyšší ohodnocení, tím vyšší demokracie. Země jsou pak zařazeny do následujících kategorií: autoritářské země (index 1 - 4), hybridní režimy, mající prvky demokracie i diktatury (index 4 - 6), demokracie s chybou (index 6 - 8), plnohodnotné demokracie (index 8 - 10).
Až do roku 2013 jsme patřili do poslední kategorie, tedy mezi země s plnohodnotnou demokracií. Byly to doby, kdy na Pražském hradě působil Václav Havel a po něm Václav Klaus. V roce 2013 se naše země umístila na 21. místě s celkovým indexem 8.06, politická kultura dosáhla 7.50 a občanská práva byla ohodnocena 9.41.
Od roku 2013 to jde s naší demokracií z kopce. Za poslední rok jsme se umístili na 34. místě s indexem 7.69, patříme tedy mezi země s demokracií s chybami. Jsme zařazeni mezi východoevropské země, z nichž si nejlépe vede Estonsko s indexem 7.97, nejhorší je Turkmenistán s indexem 1.72. Naším panem prezidentem oblíbené Rusko si vede velmi špatně, jeho index je pouhých 2.94.
Celosvětový průměr činí 5.48. Bezesporu je zajímavé srovnání západoevropských zemí, které mají průměr 8.35, se zeměmi východoevropskými, mezi než je zařazena naše republika, ty mají průměrný index jen 5.42. Nejlépe ze všech zemí si dlouhodobě vede Norsko s indexem 9.87 za ním následuje Island s indexem 9.58 a Švédsko s indexem 9.39. Pokud jde o Rusko a o Čínu, které se těší oblibě Hradu, Rusko je na 144. místě s celkovým skóre 2.94, jeho politická kultura má index 2.50 a lidská práva mají index 3.24. Čínu najdeme na 130. místě s celkovým indexem 3.32, politická kultura je hodnocena 6.25 a lidská práva 3.24. Ve srovnání s těmito zeměmi si vedeme ještě dobře s celkovým indexem 7.69, politická kultura u nás je hodnocena 6.88 a lidská práva 8.53. Podíváme-li se však na politickou kulturu v Norsku, ta má index 10 a lidská práva 9.71, máme tedy co dohánět.
Je smutné, že už nepatříme mezi země s plnohodnotnou demokracií. Karel Kryl kdysi prohlásil, že v životě můžeme věřit ve všelicos, např. v Boha, ale politikům se věřit nemá, ti se mají kontrolovat. Od roku 2013 jsme se v demokratickém indexu propadli o třináct míst, což je hodně. Období pěti let a takový pokles. A na to bychom se měli ptát politiků, kteří jsou za toto období zodpovědní...
