Když jsem v předvolebních debatách viděla a slyšela promluvit Tomia Okamuru z SPD a Zdeňka Ondráčka z KSČM, došla jsem k závěru, že oba pánové trpí ideologickou posedlostí.
Motto "Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 11.23)
Když jsem v předvolebních debatách viděla a slyšela promluvit Tomia Okamuru z SPD a Zdeňka Ondráčka z KSČM, došla jsem k závěru, že oba pánové trpí ideologickou posedlostí. Jak ti dva umí nenávidět jiné lidi, je až hanebné.
Oblíbeným tématem obou pánů je migrace. Tomio Okamura by ilegální migranty dokonce střílel, jeho komunistický parťák by potápěl lodi, na nichž se migranti snaží dostat do Evropy. Něco takového může vyslovit jen člověk, jenž je pln nenávisti k druhým, člověk velmi agresívního a sprostého založení. Člověk posedlý svou ideologií. Fašismus a komunismus se od sebe příliš neliší. Pro obě ideologie jsou příznačné dezinformace, lhaní, zabíjení a pronásledování nevinných, nenávist vůči těm, kteří s námi nesouhlasí, nesvoboda, propaganda, papalášství, cenzura, zákazy a příkazy, formalismus, týrání a násilí, vydírání.
Jestliže vůči tomu, kdo trpí ideologickou obsesí, vyslovíte svůj vlastní názor, dotyčný něco takového není s to zvládnout. Přejde do útoku, agrese, kope kolem sebe, má tendenci urážet a zesměšňovat toho, jenž s ním nesouhlasí. Uchyluje se k silně citově zabarveným slovům, situaci nezvládá. Nezvládá ji proto, že donekonečna omílá svou ideologii, jenž není založena na porozumění druhému, ale na násilí. Člověk, jenž propadne ideologické posedlosti, vykazuje symptomy patologické osobnosti. Není radno s takovým pobýt, protože tento člověk neunese jakoukoli kritiku své osoby.
Kdyby pohraničníci na Západě sdíleli podobné názory, jaké sdílí Tomio Okamura a Zdeněk Ondráček vůči ilegálním migrantům, museli by do Čechoslováků také střílet. Střílet do našich občanů, kteří se rozhodli ilegálně opustit svou rodnou zem po komunistickém puči v únoru 1948. Ale nic takového ze strany západních pohraničníků našim migrantům nehrozilo. Nechali je projít. Zato českoslovenští pohraničníci dostali od vládnoucí komunistické strany pokyn našince na hranicích zastřelit. Čechoslováci stříleli po Čechoslovácích. Jak ostudné.
Z projevu Zdeňka Ondráčka lze usoudit, že se komunistická strana po Sametové revoluci vůbec nezměnila. Že je v ní nadále pěstována zrůdná ideologie, jenž dí, "kdo nejde s námi, jde proti nám." Pan Ondráček v sobě nezapřel násilnou povahu, již plně využíval vůči demonstrantům v předlistopadových dnech. Mlátil bezbranné. O panu Okamurovi nemáme žádné takové informace, nicméně je z jeho výroků patrné, že je pln nenávisti vůči migrantům.
Svůj blog bych dnes chtěla ukončit slovy Johanna Maria Simmela z knihy Nikdo není ostrov. "Je přímo zločinnou arogancí, když někdo o existenci jiného člověka prohlásí, že má nebo nemá smysl. Taková rozhodnutí nám, dezorientovaným a bezmocným tvorům této země, nepřísluší. Nikdy totiž nemůžeme vědět, jaký význam má lidský život i ve své největší ubohosti."
