Dnešní muže lituji

Velmi se mi nelíbí, jaké trendy panují v dnešní společnosti. Muži jsou zahnáni kamsi do kouta, kde snad nemají žádná práva. 

Motto "Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. Srdce jejího muže na ni spléhá a nepostrádá kořist". (Přísloví, Menší sbírky, Chvála ženy statečné, 31.10, 31.11)

Velmi se mi nelíbí, jaké trendy panují v dnešní společnosti. Muži jsou zahnáni kamsi do kouta,kde snad nemají žádná práva. Je na ně nahlíženo jako na obtížný hmyz, jenž má splnit jen oplodnění a pak je dobré takového ze života vyhnat.

Vůbec se mi nelíbí, že mnoho dnešních mladých žen jaksi stále více pozapomíná na svou tradiční roli. Že žena by měla být dárkyní lásky a měla by ji umět i pěstovat. Bohužel musím konstatovat, že když se tak kolem sebe rozhlédnu, vidím jakési mužatky, které přestaly být ženou a snaží se bojovat proti mužům. Přitom muži jsou tak milí a bezchybní, zvážíme-li jejich nekomplikovanost a snahu vyhovět. V životě potřebují úctu, potřebu být užiteční ve své tradiční roli a sex. Jsou tak zranitelní, což ženy dozajista nejsou. Ženy se mnohdy dokáží chovat jako tvrďačky a nevyzpytatelné bytosti. Na rozdíl od mužů umí být mstivé, v tomto směru se nespokojí s málem.

Pocházím z tradiční rodiny, v níž byly role odjakživa dané. Muž zodpovídá za obživu a žena je tu od toho, aby vytvářela domov a dávala lásku. Muži, dětem. Na muže bylo nahlíženo s respektem, úctou, obdivem. A to muži potřebují. Snad každý muž potřebuje domov, kam se rád vrací. Domov, v němž ucítí lidské teplo, účastenství a lásku ženy. Jenže jak to dnes vypadá. Dnešní mladé ženy příliš nedbají o to, aby jejich domov měl určitý řád,, aby v něm vládla čistota, aby jejich domov voněl. Jsou přece jiné aktivity, jež povýšily nad domov. Lození po sociálních sítích, boj s mužem o jeho odvěké roli.

Dnešní doba přinesla obraz jakýchsi mužatek, které nejsou ani mužem, ani ženou. Bytosti, které se nějakým způsobem v životě pomýlily. A to se samozřejmě odráží na dětech, které si tyto bytosti s mužem pořídily. Ten tam je řád, v jakém vyrůstala moje generace, namísto toho dnešní mnohé děti vyrůstají v prostředích, která jim přinášejí nové a nové frustrace. Na muže je nahlíženo jako na někoho, kdo pozbyl svá práva, jeho tradiční role je kamsi upozaděna a může být vůbec rád, že může přežívat.

Jít proti přírodě nepřináší nic ani zbla dobrého. Příroda je mocná a dokáže si s člověkem své účty vyrovnat. Přijde i čas, kdy si tyto účty vypořádá se ženami, které pozbyly svého ženství a využívají mužské populace jen k pořízení dětí. Pak muže odkopnou v hloupé naději, že dělají pro své potomky jen dobře. Jak hloupé... Proto cítím s dnešními muži, kterým byla podsunuta role jakéhosi monstra, jenž brání ženě v jejím rozletu. Rozletu za její vlastní stupiditou...

Autor: Helena Vlachová | sobota 16.11.2019 12:13 | karma článku: 45,54 | přečteno: 8038x