Knotkovi nepatří mezi šťastné manžele. Brali se, když bylo oběma třicet, důvodem bylo těhotenství nevěsty.
Motto "Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 22.3)
Tihle Knotkovi. Člověk je snad neviděl nikdy šťastné. Věčně zachmuřeni, přitom mladí, mohli by se ze života radovat.
Narodily se jim dvě děti. Nejprve malá Katka a do dvou let to byl Ondra. Knotek se měl co ohánět, aby svou rodinu uživil. Možná i to bylo důvodem, proč jste jej potkávali naštvaného, bez úsměvu. Jeho jste s dětmi téměř neviděli. Nikdy si s nimi nehrál, nikdy s nimi nikam nešel, proslýchalo se, že i na dovolenou jezdí Knotková sama. Ale je to věc každého, jak žije.
Knotková ráda sportuje a ke sportu vedla své děti odmalička. Vozila je pravidelně na tréninky a brávala s sebou i syna své kamarádky Marty. Obě mámy se střídaly. Jednou vezla děti ta a podruhé ona. Zatímco se Knotek povaloval doma, jeho žena zajišťovala veškerou péči o děti.
Byl to obyčejný pondělní podvečer. Knotková se vrací z tréninku. Venku prší, vozovka je černá a leskne se. Nikdo neví, co se stalo, ale zřejmě jela příliš rychle, auto dostalo smyk a napálilo to do sloupu. Na místě zemřeli oba hoši, Katka vyvázla s těžkým úrazem a Knotková utrpěla lehký otřes mozku.
Tragédie odloučila obě kamarádky. Marta se zhroutila a je od té doby v péči psychiatrů. Nechodí do práce a odmítá žít. Jak to vzala Knotková, nikdo neví. Zato s Knotkem smrt syna ani nepohnula. Zůstal sobcem i nadále. Jeho ženu čeká soud, přitom je už nadosmrti potrestaná. Zavinila smrt dvou malých chlapců a malá Katka má poškozenou levou končetinu. Možná bude nadosmrti kulhat.
V poslední době Knotek utrácí jak divý.Všimli si toho všichni. Věčně vytahuje z auta nové a nové balíky. Že by tím kompenzoval smrt syna? Pavlíčková se už neudržela a dala se do řeči s Knotkovou. Že se jim asi dobře daří, když pan manžel tolik nakupuje. A Knotková jen přitakávala. A pak se sama rozpovídala. Že manžel i dcera dostali od pojišťovny odškodnění za úmrtí syna a bratra. Prý něco přes milion. A Knotkovi to bylo málo. Šel za rodiči i bratrem, aby mu podepsali papír, že se jim stala velká újma, když zemřel Ondra. Že by je měla pojišťovna odškodnit. A stalo se. I oni dostali peníze, ale byli předem s Knotkem dohodnuti, že si vezmou jen část peněz, zbytek dají jemu. Celkově se jeho účet navýšil o dva miliony.
Tak to vidíte, jak někdo přijde k penězům a utrácí pak jako divý. Smrt syna Knotkem ani tolik neotřásla, děti neměl nikdy rád. Zato jej hřeje skutečnost, že si může každý den něco koupit. Někdo by řekl zbytečnosti, ale pro něj to neplatí. Zato pro něj bude brzy platit rčení "Rychle nabyl, rychle pozbyl." Knotek utrácí jako o závod. Inu každý se vyrovnává se smrtí blízké osoby jinak. Pro někoho to může být pozitivum. Jako pro Knotka, který sice dostal odškodnění za smrt syna, přitom se nikdy neprezentoval jako vzorný a milující otec.
