Jezdí k nám hodně zahraničních návštěvníků. Ubytují se v hotelech, prohlížejí si památky, chodí do restaurací a nakupují v českých obchodech. A všude se musí domluvit (většinou anglicky).
Recepční, průvodci a číšníci komunikaci s cizinci zvládají, ale horší je to u obchodníků. Ne všichni, a zejména ti starší, znají jazyky. To ovšem nevadí, pokud jsou vstřícní. Neznalost jazyka sice nákup ztěžuje, ale když se snaží vyhovět, vždycky se nějak domluví.
Chodím do obchodu, kde se za pultem střídá několik prodavaček. Všechny jsou příjemné, jen jedna nová se domnívá, že musí zákazníkům dát za vyučenou. Nakupují tam převážně Češi, ale reakce prodavačky je stejná jako u cizinců - ať se ptají na cokoliv, dotazu „nerozumí", sekýruje a situaci si vychutnává. A jednou jsem bohužel na nesympatickou prodavačku narazila.
Potřebovala jsem pánské pyžamo, ale i přes podrobné vysvětlení nepochopila, jaké (?)… Vysvětlení jsem ještě upřesnila... Když neochotně jedno přinesla, váhavě jsem řekla, že bych raději nějaké bez zapínání... to ji rozzlobilo … "Nemám, kdybych měla, tak Vám je ukážu hned"... A když jsem si na ně chtěla sáhnout, hned mě zarazila: „Kdyby každý osahával zboží jako Vy, jak by za chvíli vypadalo?!... Tak vezmete si je, nebo ne?… Vidíte přece, že jsou tu další zákazníci!"… A tak jsem odešla bez nákupu.
Do obchodu jsem se vrátila až po dlouhé době s nadějí, že tam neochotnou ženu už nepotkám. Ale u pultu byla dvojice cizinců, které shodou okolností obsluhovala zas ta protivná prodavačka. Vlastně neobsluhovala ….. jen jim zlostně (a česky) něco opakovala a oni jí nerozuměli. A tehdy se ke mně obrátila a řekla: „To je hrozný, jak jsou někteří cizinci natvrdlí ……
Chtěli dámský spodní prádlo, nebo co…. tak se jim snažím vysvětlit, že je nevedeme. Ale koukají na mě a furt mi nerozumí… hláskuju jim to pořád dokola a naprosto srozumitelně:
„Ne-má-me .... ne-má-me" ....
Co dodat?... Cizincům jsem poradila kde nakoupit, v obchodě řekla svůj názor a doufám, že až do obchodu zajdu příště, prodavačka už tam nebude pracovat.
