Jak španělští ekonomové hodnotí úsporná opatření

Zhruba  před  rokem přijala  španělská vláda sérii úsporných opatření. Není  bez zajímavosti  porovnat je s reformami  v České  republice a dozvědět se, jak jejich rozsah, výsledky a dopad hodnotí s ročním odstupem španělští ekonomové.

Nedávno jsem si ve španělském deníku El País přečetla článek Luise Garicana „Hodnocení roku reforem“, v němž shrnuje a posuzuje výsledky reforem a úsporných opatření, které španělská vláda vyhlásila 12.5.2010. (Autor je profesorem ekonomie a hospodářských strategií na London School of Economics v Madridu a vedoucí katedry McKinsey výzkumného centra ekonomických analýz FEDEA.)

L. Garicano se domnívá že, že snahy vlády měly úspěch, pokud jde o snížení  schodku  státního rozpočtu, byly částečně úspěšné v sanaci finančního sektoru a zcela ztroskotaly při zavádění strukturálních změn, potřebných ke zvýšení potenciálu růstu španělské ekonomiky.

Daňová konsolidace

Prioritou španělské vlády bylo snížit schodek státního rozpočtu, stabilizovat státní zadluženost a umožnit tak financování zahraničního dluhu - rozpočtový schodek měl klesnout na 9,3% HDP (hrubého domácího produktu). Plán zahrnoval snížení platů ve státní správě o 5 % v r. 2010 a jejich zmrazení v r. 2011; ve státním sektoru zmrazení nových pracovních smluv, snížení státních investic a zrušení tzv. „dětského šeku“ (příspěvek matkám - pozn.) Schodek se nakonec podařilo snížit (ve výsledku na 9,2%), ale vzhledem k dočasnému charakteru a reverzibilitě učiněných opatření nelze hovořit o reformách.

Vláda zavedla reformu penzijního systému s progresivním zvýšením důchodového věku na 67 let (s poukazem na ukazatele věkového průměru od r. 2007) a omezila odchody do předčasného důchodu. Problémy se tak komplexně neřeší, pouze se zavádějí úsporná opatření na podporu udržitelnosti systému. Vláda také není schopná přimět autonomní oblasti Španělska dodržovat výdajové stropy. V souladu s demografickým vývojem je rovněž třeba realizovat střednědobé změny ve zdravotnictví. Upevnit a stabilizovat státní finance pak vyžaduje změny operačního rámce daňového systému a výdajových pravidel. A dosud stále chybí reformy, které by nastartovaly zmíněný růst; neuskutečnila se ani daňová konsolidace - s cílem zmenšit rozpočtový deficit a stabilizovat státní dluh, aby bylo možné financovat vnější zadluženost španělské ekonomiky.

Sanace finančního sektoru

S velkým zpožděním se realizovala transformace finančního sektoru (po chybných krocích restrukturalizačních bankovních fondů v r. 2009 a 2011 a zákonu o bankovnictví z  r. 2010). Uskutečnily se  fúze finančních ústavů (ze 45 na 17), došlo k větší transparentnosti bankovních bilancí a značnému nárůstu minimální kapitálové přiměřenosti. 

I v této oblasti však ještě zbývá mnoho udělat. Problémové finanční ústavy měly v minulosti neprofesionální vedení, což se bohužel i přes zmiňovaný zákon z r. 2010 dosud nezměnilo. Kromě toho zbývá ještě vyhodnotit ztráty - převážně v nemovitostech, a rekapitalizovat celý sektor. Neexistující vyhodnocení ztrát v oblasti nemovitostí tak zpozdilo úsporná opatření, která by dovolila znovuoživení sektoru a podpořila poskytování úvěrů životaschopným podnikům a nikoliv insolventním realitním kancelářím.

Strukturální změny k posílení ekonomického růstu

Východiskem z krize je růst produktivity a konkurenceschopnosti španělské ekonomiky. Základním předpokladem je zlepšit tvorbu lidského kapitálu a využít ho na trhu práce, poněvadž pouze zásadními reformami vzdělávacího systému a trhu práce lze dosáhnout stanovených cílů. V utváření a vzdělávání lidského kapitálu se nic nezměnilo. Španělský vzdělávací systém vykazuje trvale průměrnou úroveň (bez zjevné sociální poptávky ze strany rodičů) a neřeší se tak zásadní problém globalizované ekonomiky.

V oblasti práce obsahuje současná reforma, započatá v r. 2010, nesoudržná opatření oproti cílům, které si původně kladla - tzn. omezit smlouvy na dobu určitou, zvýšit vnitřní flexibilitu podniků a  realizovat nutné změny, jak se navrhovalo v  tzv. „Manifestu 100 “. (Dokument ve prospěch reformy trhu práce,  podepsaný 100 ekonomy - žádal odstranění smluv na dobu určitou, flexibilitu v jednáních mezi vedením podniků a odbory, zavedení ochranných mechanismů proti nezaměstnanosti a pobídkovou politiku při hledání zaměstnání - pozn.). Vláda totiž udělala to nejhorší, co mohla, když přistoupila za vysokou politickou cenu k pracovní reformě bez podpory socialistické strany.

Při uzavírání pracovních smluv se neudálo oproti předpokladům nic podstatného, neprosadilo se uzavírání pouze jedné pracovní smlouvy, nepodařilo se dosáhnout decentralizaci v kolektivním vyjednávání podniků s odbory a nepokročilo se ani v politice aktivní zaměstnanosti, vzdělávání a intermediaci zaměstnanců (soubor opatření k usnadnění propojení nabídek práce s těmi, co hledají zaměstnání -  pozn.). Systém smluv vykazuje podvojnost a adaptace podniků na změny ekonomických podmínek je velmi omezená - což opět vyúsťuje v dočasnou zaměstnanost a růst nezaměstnanosti.

Jak FEDEA uvedlo ve své prosincové zprávě z minulého roku, rostoucí konkurence a odstranění vstupních tržních bariér - zvláště ve službách - by mohly vytvořit mnoho nových pracovních míst. Zde je nutné uskutečnit zásadní reformy, ale ani dosavadní zákony - Zákon o udržitelné ekonomice (zahrnuje soubor opatření ve finančním a podnikovém sektoru a v oblasti životního prostředí - pozn.) a Směrnice o službách v rámci EU (vytvoření jednotného trhu služeb v EU za pomoci odstranění zákonných a administrativních bariér - pozn.) nepředpokládaly větší změny.

V souhrnu: snaha vlády přinesla podstatná opatření pouze v některých oblastech (penze a konsolidace financí), ale dosud chybí ozdravení finančního sektoru a zásadní reformy ve sféře ekonomického růstu, tvorbě nových pracovních míst a scházejí také opatření, kterými by se čelilo rostoucí zadluženosti ve státním i privátním sektoru. Nejdůležitějšími reformami tedy budou reforma vzdělání a reforma trhu práce.

(ze španělštiny přeložila Helena Kubíčková, zkráceno podle: Luis Garicano, Valoración de un año de reformas, El País, 8.5.2011, http://elcomentario.tv/reggio/valoracion-de-un-ano-de-reformas-de-luis-garicano-en-negocios-de-el-pais/08/05/2011/ ; http://www.elpais.com/articulo/primer/plano/Valoracion/ano/reformas/elpepueconeg/20110508elpneglse_3/Tes ; )