Nedávno se mi dostala do ruky pozvánka na výstavu „Design v nejlepších letech“, která se v těchto dnech koná v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně. Na pozvánce stálo:„Výstava, kterou musíte vidět dříve, než zestárnete. Je velký rozdíl, jak se stárne Čechům a jak je ke kultuře stárnutí přistupováno v zahraničí. Existuje už ale řada možností, jak vytvořit prostředí, ve kterém bude stárnutí mnohem příjemnější.“ Minulý čtvrtek se konala vernisáž, která měla podtitul „Jak vytvářet prostředí (nejen) pro seniory a obydlí, ve kterém můžete i zestárnout.“
Výřez z plakátu
Vzhledem k tomu, že zmíněné téma mě díky mé profesi interiérové designérky velmi zajímá, nechala jsem se zlákat, a i přes můj nabitý program jsem si vyhradila čas na návštěvu výstavy. Výstava je putovní a svou cestu zahájila v pražské GALERII/CZD. Organizátorem projektu je Czechdesign a projekt podpořilo i Ministerstvo kultury, hlavní město Praha a mezi partnery projektu patří mimo jiné i IKEA či O2. Očekávala jsem tedy, že to bude opravdu skvělá výstava. Těšila jsem se, že uvidím (alespoň na fotografiích) špičkové designové výrobky pro starší generaci, různá protetika, kompenzační pomůcky a designové vychytávky a v neposlední řadě samozřejmě bezvadně propracovaný layout domu či bytu pro seniory. Bohužel, nic z toho mi výstava nenabídla :-/.
Sami organizátoři výstavy říkají, že „výstava má být inspirací pro designéry, ale také pro nás všechny, kteří se můžeme zasloužit o to, aby naše prostředí bylo co nejpříjemnější a (nejen) ve stáří přístupnější“. Ačkoli jsem interiérová designérka, absolutně žádnou inspiraci mně výstava nedala a bohužel, ani žádný design v pravém smyslu slova mi nenabídla. Pokud bych už měla mluvit o designu, pak jsou to ilustrace na plakátech od Martina Huňaře (myslím, že se povedly a jsou vtipné).
Pokud Vám tedy chybí selský rozum a nevíte,
že nemáte umisťovat těžké předměty na vrchní dvířka kuchyňské linky,
že si máte v noci, když jdete na WC, svítit,
že když jste staří a špatně se vám chodí, máte použít hůl,
že máte v koupelně používat protiskluzové podložky, abyste si nezlomili nohu v krčku,
že máte používat chodítko, pokud máte problém se stabilitou,
že nemáte mít po bytě prodlužovací kabely v zónách, kde se pohybujete, abyste nezakopli,
pak na výstavu přijďte.
Výstava je tvořena pouze sedmi plakáty, ze kterých se možná naučíte, jak se ve stáří "chovat". Organizátoři doporučují neuzavírat se do sebe a sdružovat se s ostatními lidmi. Což je sice hezké, ale s názvem výstavy to nikterak nesouvisí. A kdybyste nevěděli, kde ta výstava je, tak je ve foyer Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, ale je de facto neviditelná. Šla jsem se tedy zeptat paní na informacích (při vstupu jsou to dveře vpravo) a ta mi řekla, že o žádné takové výstavě neví... Když jsem jí ukázala pozvánku, tak šla tu „výstavu“ se mnou hledat. Nakonec jsme zjistily, že „výstava“ znamená 7 plakátů umístěných na 3 nosných sloupech uvnitř foyer (pozn. pro ty, kteří by chtěli fotografie plakátů vidět, mohou se na ně podívat na mém webu v sekci Novinky).
Jak jsem již psala, výstava je putovní a odstartovala na podzim 2013 v Praze. Tam byla však zcela jiná, nešlo jen o těch sedm plakátů. Tak si kladu otázku, zda se sponzoři akce dozví, jakou úroveň mohou mít putovní výstavy také v jiných městech ČR než v Praze. Možná by zaplakali, co vlastně podporují.
