Krachující města - oběti bank, nebo politických ambicí?

Starostové francouzských měst se nechali zmanipulovat chamtivými bankéři, kteří jim vnutili nevýhodné úvěry. A nebo to bylo jinak...?

Už je to 6 let, co naplno udeřila finanční krize. (A stále cítíme její následky, i když správně už bychom se měli pomalu chstat na další, ale o tom jindy.) 6 let je dlouhá doba. Dost dlouhá na bilancování, přemýšlení, kde jsem udělali chybu, a taky na výzkum. Jeden zajímavý nedávno proběhl ve Francii. Totiž: Když se mluví o krizi, představíme si obvykle člověka, který přišel o práci, dlužníka s exekucí na krku, zkrachovalý podnik.

Ale krize měla ještě jednu oběť, o které se moc nemluví, a tou byla města. U nás, pravda, moc ne. Ačkoliv zadlužení českých obcí během rize stouplo (hlavně díky nižšímu výběru daní), žádná se nedostala do problémů. Ne tak ve Francii.

Řada francouzských měst se nechala "nalákat" na úvěry s nízkou sazbou, která však v doběb krize vylétla až na 20 %. Řada starostů se postavila do role oběti. Banky prý využily jejich nezkušenosti a neznalosti atd. atd.

Jenže nedávná studie nám ukazuje trochu jiný obrázek:

Výkum provedli profesoři z Harvardu a francouzských univerzit, zkoumali zadlužení 300 místních samospráv s celkovým dluhem přes 50 miliard euro. 20 % těchto úvěrů nemělo fixní sazbu, tedy v době krize mohly úroky značně stoupnout (např. ze 4 % na 24 %, jako ve městě Saint-Etienne). Celkem asi 3/4 z největších měst použily tento typ úvěru.
Otázka zní, proč? Byli skutečně nezkušení starostové oklamání dravým finančním sektorem?

Znovuzvolení na dluh

Podle studie ne. Naopak vše nasvědčuje tomu, že motivy pro nadměrné riskantní zadlužování byly spíše politické. Důkazy mám samozřejmě pouez nepřímé. Ale přesvědčivé:

- Objem úvěrů přijatých před volbami byl podstatně vyšší než po volbách.
- Objem úvěů byl podstatně vyšší v "nejistých" volebních obvodech (kde se v posledních 10 letech střídala vládnoucí strana) než v obvodech "jistých" (kde vládne stejná strana už přes 20 let).
- Politici nevyužili peníze na dlouhodobé návratné investice, ale na krátkodobé výdaje. Nejčastěji na snížení místních daní. To je v souladu s teeorií, že volič ve volbách mnohem více ocení snížení daní než  zvýšení výdajů o stejném obejmu.

I po vyloučení dalších vlivů dospěli výzkumníci k závěru, že nadměrné zadlužování statisticky zvýšilo šance na znovuzvolení.

Oklamaný, nezkušený... pan generální ředitel

Ale jak to tedy bylo s těmi nezkušenými politiky, kteří se nechali oklamat lstivými bankéři? Tato otázka se řešila u soudů i v parlamentu. Například místostarosta už zmiňovaného města Saint-Etienne vysvětloval, že když podepisoval smlouvy o úvěru, "vůbec nevěděl, o co jde, protože není finanční expert".

Tak zaprvé, pokud starosta něčemu nerozumí, není moc dobrý nápad to podepisovat. Al dejme tomu.
Zadruhé, ono to zase tak nepochopitelné nebylo. Samozřejmě je to značně subjektivní, ale podle autorů studie stačí vysokoškolsky vzdělanému člověku 10 minut, aby pochopil základní rizika podobné smlouvy.

Ale budiž. I když to bylo od těch starostů možná trochu hloupé, zneužívat naivních nezkušených místních politiků, to se přeci nedělá, že? Takže:

- Vzdělanější starostové si vzali více úvěrů než nevzdělaní.
- Starostové s nejvyšším množstvím rizikových úvěrů v minulosti pracovali jako ředitelé obchodních společností nebo vysoce postavení úředníci.
- Naopak, bývalí umělci, farmáři, dělníci se těmto produktům vyhýbali obloukem.
- Větší obce s početným úředním aparátem si braly tyto úvěry častěji než malé obce.
- A konečně, úvěry si brali hlavně mladí starostové, starší byli skeptičtější.

Ano, a abychom nezapomněli, provděpodobnost, že se obec zasluží, stoupla také tehdy, pokud si rizikový úvěr vzala nějaká sousední obec.

Takže tak. Netvrdím, že praktiky bank byly vždycky úplně etické. Ale představa nevzdělaného naivního a nezkušeného dlužníka, kterého drsný bankéř utáhne na vařené nudli, není zkrátka zcela v souladu s realitou. 
Podle studie Harvard Business School (http://hbswk.hbs.edu/rss/7692.html)