Úřední kontroly kotlů - zdraví vs. domovní svoboda

Úředníci budou chodit kontrolovat kotle, protože "zdraví je důležitější než ochrana obydlí". Nebo ne?

Kontroly domácích kotlů budou, protože ochrana zdraví má přednost před ústavním právem na ochranu obydlí. Tak pravil ministr životního prostředí Brabec. A von to musí vědět, protože je ministr. Navíc se to píše v Ústavě: „zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob“. Takže jakýpak copak.

To jsem se dočetl v MF Dnes (zkráceně také tady: http://zpravy.idnes.cz/novy-zakon-o-ochrane-ovzdusi-dit-/domaci.aspx?c=A151030_223757_domaci_ale ). Ta zpráva mě však nechala klidným. Tento zákon totiž před Ústavní soud nemůže nikdy projít. Pokud pan ministr trvá na tom, že „zdraví má před domovní svobodou přednost,“ je to důkaz, že pan ministr nemá tušení, jak se posuzuje ústavnost zákonů. Proto píšu dnešní článek, ani ne tak pro poučení pana ministra, který jistě má kvalifikované právníky, kteří mu to vysvětlí, ale spíše pro uklidnění čtenářů. Ne, úředníci nám skutečně nebudou kontrolovat kotle.

Říct, že „zdraví má před domovní svobodou přednost“ může ještě tak ministr. Ústavní soudce však dobře ví, že takhle jednoduché to není. Když dojde ke střetu dvou ústavních práv, je to složitá věda. Práva se nepoměřují jednou, ale hned třikrát. Provede se tzv. test proporcionality, který má tři kroky. Funguje to asi takhle:

Test vhodnosti

Nejdřív se Ústavní soud zeptá, jestli omezení ústavního práva je vůbec schopné dosáhnout sledovaného cíle. Jinými slovy: Když nám budou úředníci chodit kontrolovat kotel, skutečně to zlepší zdraví obyvatel? Tady si soud může zjistit, kolik jedovatých zplodin se ročně v Česku uvolní, za kolik může průmysl, za kolik doprava, za kolik domácí kotle… A za kolik můžou kotle těch občanů, kteří pálí odpadky. Budou to desítky procent? Jednotky procent? Desetiny procenta? Ústavní soud to jistě bude zajímat.

No a potom samozřejmě, nakolik se to podepisuje na lidském zdraví? Je sice nepříjemné, když soused pálí odpadky… Ale ruku na srdce, kolik zdravotních problémů mi působí kouř ze sousedova komína?

A konečně – když teda ty kontroly zavedeme… Myslíte, že s tím lidé přestanou? Kolik jich bude nový zákon ignorovat? Kolik „se polepší“ samo od sebe a kolik jich odhalí úředníci?

Mám závažné pochyby, že zavedení povinných kontrol kotlů bude mít takový dopad, aby zásadně zlepšilo zdraví obyvatel ČR. Ale budiž. Pak je tu druhý test:

Test potřebnosti

Tady se Ústavní soud zeptá „A nešlo by toho cíle dosáhnout nějakou jinou cestou, ideálně nějakou, která neporušuje ústavní práva lidí?“ Co třeba změnit daňovou politiku? Zvýšit daně na uhlí, snížit daně na plyn a jiné čisté zdroje tepla? Co třeba dotace na lepší kotle? Co příspěvky na prevenci? Co třeba… No, vláda tu zkrátka bude muset dokázat, že nic z toho nedokáže pomoci lidem tak, jako pořádná úřední kontrola. No a kdyby se to vládě povedlo, pak je tu pořád třetí stupeň testu.

Test proporcionality

Neboli přiměřenosti. Tak tedy dejme tomu, že kontrolami kotlů skutečně můžeme zlepšit zdraví lidí. A dejme tomu, že to opravdu jinak nejde. Ale stojí to za to? Jiným slovy, skutečně tolika lidem zachráníme život, skutečně předejdeme tolika nemocem, abychom ospravedlnili zásah do domovní svobody?

Ono je sice hezké, že právo na zdraví má přednost před svobodou obydlí… To může být klidně pravda.  Ale svět není černobílý. Kdybychom do domovní svobody zasáhly trošičku… A zachránili tím život tisícům lidí… Tak to jo… To by asi šlo… Ale můžeme do domovní svobody zasáhnout opravdu hodně, jenom proto, aby se pár lidem líp dýchalo?

…a další problémy.

No ale tím samozřejmě nekončíme. Ústavní soud zkoumá věc z mnoha úhlů. Slyšel třeba pan ministr Brabec něco o procesní ochraně základních práv? Ne? Totiž takhle – i když projdeme celým tím testem, co jsem nastínil výše, pořád to neznamená, že kdejaký úředníček může přijít, vylomit vám dveře a zkontrolovat kotel. Vždycky tu musí být nějaký proces, kde se na věc podívá někdo, ideálně někdo nezávislý, a popřemýšlí, jestli to v tomhle konkrétním případě je v pořádku.

Vezměte si třeba trestní řízení. Když chce policie udělat domovní prohlídku, musí to povolit soud. Srovnejte:

Máme podezření, že ve sklepě je mrtvola – rozhoduje soud.

Máme podezření, že ve sklepě jsou odpadky – rozhoduje obecní úřad v Horní Dolní.

Taky vám to přijde jako trochu nepoměr? Anebo ty slavné exekuce. Když chce exekutor vstoupit do obydlí, musí taky mít nejdřív pravomocný rozsudek. A jak proti rozsudku, tak proti exekučnímu příkazu se samozřejmě můžu odvolávat… Kam se odvolám, než přijde kontrola kotle?

Pan ministr samozřejmě ujistil, že kontroly nebudou šikanózní. Jeho důvěra v úředníky obecních úřadů je hezká, ale já bych přeci, přeci jenom byl radši, kdyby před KAŽDÝM podobným zásahem musel rozhodovat někdo nestranný a nezávislý. Rozhodně ne pan starosta, který je sice autorita na slovo vzatá, ale právu moc nerozumí, nebo ta úřednice, co mě tak nemá ráda.