Nejsme tupouni, pane ministře

Víte, co udělá současný čelní politik, když chce znát názor svých soukmenovců? Řekne jim ho.

Asi takhle se dá charakterizovat počínání ministra financí Kalouska, když svojí lišáckou rétorikou a obratným politickým marketingem přesvědčuje národ o výhodnosti protiinflačních dluhopisů. Míra inflace, která je v současnosti předkládána veřejnosti, je bohapustá lež.  Naši politici, v čele s Miroslavem Kalouskem, si o nás myslí, že jsme národ tupounů.

To, co zásadně ovlivňuje inflaci a dopadá na občany ze všeho nejvíce, je zdražování základních potřeb obyvatel, jimiž jsou energie, potraviny a samozřejmě daně, protože jejich růst se následně automaticky promítne do spotřebitelských cen. Spotřebitelské komodity se zdražují razantně, v řádech desítek procent ročně, a občan jen bezmocně a nevěřícně zírá, co se to vlastně děje.  A co se děje? Ekonomika státu se dostala do stavu, kdy státní kasa je značně deficitní, po česku to znamená rozkradená a prohospodařená. Celá současná politickomafiánská pravolevá galerka, která je na střídačku u moci již celých jednadvacet let, není schopna, ale zřejmě ani ochotna, vést naši zemi k prosperitě v souladu se zcela jednoduchými pravidly, která znamenají:

• Utrácet jen tolik, kolik ekonomika vyprodukuje.
• Podporovat a stimulovat oblasti tvořící HDP, tedy hlavně tvorbu a růst pracovních míst.
• Vytvořit jednoduché a stabilní právní prostředí, které bude srozumitelné pro každého, kdo bude chtít vytvářet prospěšnou ekonomickou aktivitu.

A protože toto současná politická garnitura neumí a neví si rady, co s narůstajícím gigantickým dluhem, lže celému národu o skutečné výši inflace, která se může pohybovat někde kolem 7-9 % podle toho, v jaké oblasti se občan ve vztahu k životním nákladům pohybuje. Obrovský vliv na zdraví státní ekonomiky, a tedy i na výši inflace, má také míra nezaměstnanosti, která je dle oficiálních údajů skoro na 9%. A to je, vážení, další velká lež, kterou nás politici krmí. Ono totiž ještě neznamená, že když dotyčný pracovník pracuje v rámci veřejně prospěšných pracích pod obcí, že je již zaměstnán a přináší státu příjem. On ho totiž pořád platí z vybraných daní stát. V evidenci dále nejsou ani ti, co pro porušení svých povinností byli z úřadu práce vyřazeni, ani vězňové, jichž je zhruba dvacet tisíc, a dnes už i celá řada těch, kteří se ze systému odhlásili z důvodu povinnosti hlásit se na pobočkách pošt, takže uváděná výše nezaměstnanosti je další velký podvod. Můj odhad skutečné míry nezaměstnanosti je 12%. Nejvíce jsou postiženi mladí do 25 let, tam je oficiální přiznaná míra nezaměstnanosti téměř 20%.  Zdroj http://byznys.ihned.cz/c1-54904550-mlade-evropany-kosi-nezamestnanost-bez-prace-jich-je-5-5-milionu

Mám velké obavy, že Kalousek, a s ním celá vláda, vůbec netuší, kde vězí jádro pudla. Zvyšování daní a škrty v investiční oblasti, kromě jiného například i rušení zelené nafty, přece nemohou vést ke zvýšení výběru daní, ale zcela k opačnému jevu, kterého jsme svědky. Totální pokles odvodu daní hlavně od fyzických osob je důsledkem špatné nefunkční politiky státu. Z trhu mizí ten nejdůležitější faktor. Je jím práce. Firmy snižují počty zaměstnanců a krachují. Počty insolventních krachujících firem v tomto roce dosahují nejvyšší míry od roku 2008. Toto je hlavní a nejdůležitější ukazatel toho, jak vláda řídí stát.

Svůj rozhodující podíl na inflaci má také Česká národní banka, která na politickou objednávku do systému nasype další a další nekryté finance, které znehodnocují naši měnu tak rychle, jak rychle rostou ceny všeho kolem nás.

Lákadlo Kalouskových protiinflačních dluhopisů je jen hledání cesty, jak ze spořivých občanů dostat jejich peníze, aby měl čím zalepit gigantickou díru ve státní pokladně, což je vytloukání klínu klínem, tedy dluhu dluhem. Jeho líbivá a lákavá slova o tom, že je třeba občanům dát také příležitost zachránit své úspory před inflací, jsou v podstatě důkazem o jeho neschopnosti řídit státní ekonomiku tak, aby inflace nenastala.

Je třeba mít v patrnosti, co se s penězi, za které si dluhopisy koupíte, stane. Nejenže nestačí na pokrytí trvale rostoucího státního dluhu, ale je zde velká pravděpodobnost, že je vláda použije v rámci smlouvy o fiskální odpovědnosti na krytí dluhu ostatních evropských zemí, které jsou zadlužené podstatně více, než náš stát. Evropa jako celek jen pouze oddaluje sklapnutí dluhové pasti a snaží se do ní zatáhnout každého, kdo se nechá.

Dělat si starosti s odpovědností za všechna špatná rozhodnutí si rozhodně naši politici připouštět nemusejí, neboť si opětovně odsouhlasili svoji absolutní beztrestnost. Viz v pořadí již patnácté neúspěšné hlasování o zrušení imunity.

Otázka závěrem zní, jak dlouho český národ nechá současné politické šlendriány ještě vládnout? Dle mého názoru jsou příští volby šancí pro změnu. Nepropásněme ji.

Petr Havlíček