V poslední době se opět začínají vynořovat teorie popírající s různou mírou zaujetí Darwina. I já mám s Darwinovou evoluční teorií malý problém - připadá mi příliš logická a racionální. A přiznejme si, náš svět není dobré místo pro logiku.
Když vám nějaká teorie nesedí, vytvořte si vlastní - to je heslo, které uznávám a podle kterého jednám.Tak sem se pustil do práce, a během jednoho večera byla nová teorie na světě, a to včetně důkazů.
Moje teorie Darwina zdaleka nezatracuje, spíš doplňuje. Hodný kus cesty jdeme společně, a tak ji ostatní kreacionisté nejspíš zavrhnou.
Rozhodně však není nijak konformní, a tak ji nejspíš zavrhnou i evolucionisté, protože přináší myšlenku tak převratnou a překvapivou, že to udělají už jen ze závisti, že na to nepřišli sami.
Ale čím větší odpor teorie vyvolá, tím je kvalitnější.
Malá rekapitulace:
Před necelými třemi miliony let se ve střední Africe objevil naprosto neperspektivní druh opice. Nedokázal se prosadit na stromech, a když to zkusil na zemi, ani tam nijak neoslnil. Žádné zuby, žádné drápy, v běhu vyložený autsajdr. Prostě druh na vyhynutí.
Kdyby měl ostny, byl jedovatý nebo aspoň nechutný, měl by možná nějakou šanci. Takhle se ale rychle ocitl na jídelníčku všeho, co mělo dost sebedůvěry a odpovídající vybavení tlamy.
Ano, je řeč o člověku. Až do této chvíle se vyvíjel v rámci standardního evolučního procesu, a v souladu s Darwinovou teorií právě přišla chvíle, aby uvolnil místo perspektivnějším druhům. Jenže se něco zvrtlo, a naprosto bezbranný tvor bez jakékoli perspektivy nastoupil cestu k ovládnutí planety.
Co se stalo? Člověk dostal Velký Kopanec.
Teorie Velkého Kopance:
Tato teorie vám asi taky nebude znít nijak originálně. To, že člověk ve své černé hodince dostal mocný impuls zvenčí, který ho hodil na expresní evoluční kolej, dnes taky tvrdí kdekdo. Ale odpusťte si pohrdavé úšklebky a čtěte dál.
Velký Kopanec zasáhl člověka tam, kde by slepou evoluci vůbec nenapadlo kopat – do hlavy.
Zatímco se evoluce soustředila na vylepšování zubů a drápů u jedněch a brousila techniku zběsilého úprku u druhých, Velký Kopanec šel po něčem, co evoluce brala spíš jako chutný bonus pro vítěze – po řídícím centru člověka, po mozku. Zvrásnil jeho povrch, zvýšil skokově jeho intelektuální potenciál a rozšířil jeho mentální rozpětí nevídanou měrou.
Co bylo tím Velkým Kopancem? Tady se dostáváme k bodu, kdy má teorie začíná být originální.
Velkým Kopancem byla myšlenka Eura.
Slyšeli jste správně, myšlenka Eura byla tím mocným impulsem, který vybočil náš vývoj směrem k ovládnutí planety, a možná i vesmíru. Proč nám neznámý stvořitel vnukl právě tuhle myšlenku sice vysvětlit nedokážu, nicméně v závěru článku se o to pokusím, třeba mě něco napadne.
Myšlenka Eura provází lidský druh od samého počátku. Existuje o tom nespočet důkazů, o jejichž pravosti nemám žádné pochyby. To bych spíš mohl pochybovat sám o sobě.
Podívejte se pozorně na následující fotografii:
Očekávaná reakce po půlhodinovém zkoumání je nechápavý výraz - nějaké primitivní jeskynní malby, no a co? Takových už jsme viděli. Ti panáci mají hlavy jako ET, ale to můžou být nějaké rituální masky. Člověk má přece od nepaměti sklon k rituálům a zároveň není rád, když je mu při nich vidět do obličeje, ne?
Tak, a teď se podívejte na podivný symbol vlevo nad středem, který jako by ukazoval směr řadě postav a nějakému zvířeti za nimi. Nepřipomíná vám něco?
Asi překvapeně sprásknete ruce a budete se divit, jak vám to mohlo uniknout. Ale nedivte se, je to přirozené. Symbol Eura nám připadá úplně přirozený a samozřejmý, takže jeho přítomnost kdekoli vnímáme jako zcela logickou a naše podvědomí ji zahrne do kategorie "běžné pozadí". Je to vlastně mem vložený do našeho mozku Velkým Kopancem.
Další důkaz - tato překvapivě kvalitní a zachovalá daguerotypie z roku 1854 ukazuje, jak v té době vypadal známý megalitický komplex v anglickém Stonehenge. Jistě si po předchozí rozcvičce okamžitě všimnete podivného artefaktu v popředí.
Vidíme tady jasný důkaz, že Euro znali už staří Keltové.
Osobně se domnívám, že podivný kámen sloužil k předvídání katastrof. Mohl je indikovat například změnou sklonu - to by pěkně vysvětlilo oblíbené rčení "s Eurem je to nahnuté", často používané právě v souvislosti s opravdu velkým průšvihem.
Podle jiné mé teorie sloužil komplex ve starověku jako banka. V tom případě bychom mohli kámen považovat za zbytek hotovosti. To by mimo jiné vysvětlilo, proč byla tehdejší civilizace méně náchylná k ekonomickým krizím - nebylo tenkrát vůbec lehké tisknout peníze.
Náboženství Euro
Euro a novověk
Antika přináší nový pohled na Euro, poznamenaný hledáním jeho pravého účelu. Tady začíná být vnímáno jako nástroj božské moci, a je zobrazováno nejčastěji v podobě jakýchsi vidlí. Ty byly zpočátku trojzubé, ale s vrcholem antiky přichází charakteristický dvojzub uprostřed. Italská renesance později převzala spolu s ostatními antickými vzory i toto vnímání Eura, a to jak po stránce významové, tak po stránce vizuální.
Koneckonců, nástrojem božské moci je Euro i dnes.
Euro dnes
Dnešní doba je Eura plná. Valí se na nás z médií, z řečnických pultů politiků, z nočních můr. Na mnohé z nás vykukuje z peněženek a bankovních výpisů.
Žijeme v době Eura? Byl završen náš vývoj, dosáhli jsme kýžené mety na cestě k lidství, kterou před nás před miliony let postavil neznámý stvořitel?
Nevěřím, že stořitel myslel zrovna tohle.
Myšlenka Eura musí být tak obrovská, univerzání, všeobjímající a všenaplňující, že je prakticky vyloučené, aby ji dnes někdo správně pochopil.
Spíš si myslím, že se veskrze srávné myšlenky chopili naprosto nesprávní lidé. Ostatně historie je podobných případů plná.
Naopak jsem přesvědčen, že stvořitel nám dnes a denně dává znamení: tudy ne, přátelé... ale my je nevidíme.
Přichází Euro z vesmíru?
Určitě ano, jsem o tom přesvědčený a všechno tomu nasvědčuje. Při tom, jak je vesmír velký můžeme těžko počítat s tím, že ho máme sami pro sebe. Určitě někde ve vesmíru existují i jiné civilizace, jen o sobě nedávají vědět... a nebo dávají, ale my neumíme poslouchat a dívat se. Tyto myšlenky mě vedly k teorii, která není o nic praštěnější než teorie ostatní:
Teorie Galaktické Eurozóny
V dalekém vesmíru existuje vyspělá civizace, nebo možná federace civilizací - Galaktická Eurozóna.
Ta, protože se cítí osaměle, vysílá do vesmíru reklamní poutače, aby přilákala nové členy.
Před necelými třemi miliony let narazil jeden takový artefakt do naší sluneční soustavy, a rozházel po jejích planetách reklamí letáčky. Mohly to být černé kvádry s poměrem stran 1:4:9, které v noci vydávají zvuky a promítají obrazy, jak je popsal A.C.Clarke ve své Space Odysey 2001, ale mohly vypadat i jinak.
Jedno je ale jisté - právě ony uštědřily lidstvu Velký Kopanec.
Jen si to představte - zdecimovaná tlupa se vrací z pravidelného sběru kořínků v africké savaně, a nepočítá ztráty jenom proto, že to ještě neumí. V břiše jim kručí hlady, co jsou na světě se ještě pořádně nenajedli, zato můžou každou chvíli vidět, jak něco mlsá jejich příbuzné. Už už se vidí v jeskyni a jenom doufají, že se jim tam zase nenakvartýrovalo něco zubatého.
A najednou se před nimi rozsvítí obrazovka...
Umíte si představit větší kopanec, než když se na vás v takové situaci z obrazovky zubí podivní a evidentně spokojení tvorové, kteří si vzájemně chválí prášky na praní, doporučují mobilního operátora, předvádějí úžasný mixér schopný rozemlít i beton, vaří úžasné jídlo pro čtyři osoby, které by stačilo nasytit celé současné lidstvo, a celý blok uzavřou přednáškou o výhodnosti společné měny?
To muselo našimi předky pěkně otřást a pořádně je nadzvednout. To se jim pak těžko můžeme divit, že se postavili na zadní a vzali do ruky klacek.
Cítíte, jak to do sebe všechno zapadá? Takhle nějak to mohlo být, a takhle nějak to určitě bylo. Divíte se, kde beru tu jistotu? Tak ještě jeden snímek...
