Fotografování vesmírných těles není jen tak - takové těleso nepostojí, furt někam spěchá, a "sýýýr" z něj nevymáčknete, kdybyste se rozkrájeli. A tak jsem se tomu zatím vyhýbal.
Ale když jsem dnes viděl snímky měsíce v článečku MOON na blogu jednoho kolegy, neodolal jsem a rozhodl se taky pozvednout foťák k obloze.
Ne však k měsíci, protože tohle téma už bylo zpracované tolikrát... a navíc mi měsíc připadá trochu okoukaný a je k nám ototočený pořád jednou a tou samou stranou, takže není žádný kumšt ho vyfotit.
Řekl jsem si, že to zkusím trochu dál. Ale ani hvězdy jednotlivě nejsou nijak uchvacující. Hvězdná obloha je úžasná, člověka doslova pohltí, ale zkuste se dívat pořád na jednu a tu samou hvězdu... moc se nepobavíte. Zkusil jsem to, ale ani na fotce nevypadají o moc zajímavěji.
Pak jsem si vzpomněl, že mi kdysi kolegové v práci tvrdili, že uprostřed naší galaxie je černá díra...
... nekecali!!! Fakt tam je... ostatně následující snímky do dokazují víc než přesvědčivě...
Fotit něco v centru galaxie je pěkná makačka. Je to tam pěkně hustý - nevěřili byste, kolik je tam všelijakého vesmírného sajrajtu. Pořád tam něco lítá, bliká, převaluje se a vybuchuje, a najít škvírku, kterou byste mohi nakouknout dovnitř vydá na spoustu lopocení... no hrál jsem si s tím dobrých dvacet minut. Ale stojí to za to, ostatně posuďte sami...
... a tímto pokládám téma vesmíru pro sebe za vyřízené...
