Domácí samozásobitelství květinami do váz není nic obtížného, chce to hlavně nadšení… a taky mít k ruce šikovné návody.
Právě takové čtivé a přehledné instrukce, které snadno pochopí a bude realizovat i úplný začátečník, najdete v nové knize Anity Blahušové Zahrada do vázy.
Pro domácí „plantáž“ květin samozřejmě potřebujete i místo, tedy několik větších záhonů, abyste měli dostatek květů a nebylo vám je líto řezat do kytic pro potřebu vlastní i vašich přátel. Ale i když máte jen balkon, můžete mít plynulý přísun nějakých těch kvítků.
Dáte se zlákat?
Kniha nezapře typický autorčin rukopis a její až nakažlivé nadšení (v tomto případě jen ať se nákaza šíří!). Anitu znám už několik let jako autorku popularizujících zahradnických článků v Lidovkách, několika zahradnických knížek, zaměřených na popularizaci přírodního pěstování mezi laiky a „měšťáky“ a na to, jak zaujmout děti, i jako účinkující na různých květinových a pěstitelských akcích – třeba jsem obdivovala, jak si v Národním zemědělském muzeu na Bylinkovém dni vystřihla improvizovanou přednášku nabitou elánem o pěstování květin k řezu na balkonech a nepotřebovala k tomu ani papírek s poznámkami.
Knížka tedy kromě praktických rad upoutá i značným osobním vkladem autorky, která vás vtáhne do svého pěstitelského světa. Najdete tu podrobné a pečlivé návody na zřizování květinových záhonů, rozdělené podle pokročilosti pěstitelů, ošetřování, hnojení, nakládání s květy, a konečně pěstování jednotlivých druhů. Jak už je v nakladatelství Smart Press zvykem, při četbě se budete kochat i nádhernými fotkami z dílny samotné autorky.
Taky jsem se z knížky v některých věcech poučila, například že voskovka není jen maličký druh begonie, ale samostatný druh rostliny (Cerinthe major), nebo že astry se správně jmenují čínské astry, nebo třeba o tom, že některé rostlinky (jako ostálky) se mají zaštipovat, aby se rozvětvily a měly víc květů.
Pár vlastních tipů na závěr
Myslím, že jako recenzentka jsem někdy docela nelítostná, ale téhle knížce nemám co vytknout. Snad jen na závěr pár mých vlastních postřehů a rad, co dělat, když tak jako já máte jen malé záhonky, moc nezaléváte a na vaší zahrádce panuje sucho, takže se nikdy nezmůžete na takovou barokní opulentnost a celé náruče květů, jaké jsou vidět na Anitiných fotkách.
I z několika málo květů a větviček můžete vytvářet ikebanu – rozpomínám se, že to byla velká móda v dobách mého dětství a mládí (nějak to proniklo i do socialistického Československa) – i dnes si můžete zakoupit ježky (kenzany) na napichování stonků a větviček, což vám umožní jít opravdu minimalistickou cestou.
Další možnost je, že vám na zahrádce tak jako mně výborně a bez jakékoli péče rostou aromatické bylinky středomořského typu – tedy takové jako levandule, santolina, yzop, saturejka, rozmarýna, smil, šalvěj… z těch se dají vytvářet voňavé bylinkové kytice, které jsou zároveň i jedlé.
Anita Blahušová: Zahrada do vázy, Jak si vypěstovat vlastní květiny k řezu po celou sezónu, Smart Press 2021
