Psy jíme, co je na tom divného? Malé ohlédnutí za Čínou.
„Psy opravdu jíme. Nejsou k dostání všude, ale některé restaurace se na psí maso specializují. Věřil bys, že aktivisti z Evropy k nám jezdí proti tomu protestovat?“
„To mě nepřekvapuje. Protestovat a radit, to my Evropané umíme. Ale upřímně, představa psího masa na talíři je pro nás hodně nezvyklá. I když jiné maso jíme úplně normálně. Pes je domácí mazlíček a ti se prostě nejedí. Lidé v Evropě si spíš myslí, že jim v Číně podstrčíte na talíř maso z nějakého toulavého psa, místo masa jiného“.
„To je naprostý nesmysl,“ konstatovala Ying. „Pes je docela drahá a speciální pochoutka. Proč by ti ho někdo dával místo obyčejného masa.“
Během večera jsme probrali i další témata. Čínskou kulturní revoluci i českou kuchyni. Potom mě Ying vzala na střechu svého dvacetipatrového domu. Lézt po nechráněném žebříku na stříšku strojovny výtahu byl po tmě docela adrenalin. Výhledy na město ve svitu luny však za to stály.
Jaký dojem na mě Čína udělala? Po třítýdenním putování od kazašské hranice po hranici vietnamskou?
Nedělám si nárok na objektivní hodnocení. To, po tak krátké době, skutečně není možné. Tady je pár čistě soukromých dojmů:
Nade vše je jídlo. Žádné památky starověké civilizace, která slezla ze stromů o nějaký ten pátek před námi, žádná úchvatná místa čínské přírody, se jídlu nevyrovnají. Čínská kuchyně je jednoduše „Best of“ celé země.
Mix kultur, tradic i náboženství. Taoistické a budhistické chrámy jsou téměř všude. Na severu, podél hedvábné stezky, je velmi zřetelný vliv islámu. Občas narazíte i na křesťanský kostel. Většina obyvatel je však bez vyznání. Pro Čecha sympatické zjištění. Jak jsem poznal, je tento postoj ve světě spíše ojedinělý.
Čína je velice bezpečná. A to i v opuštěných tmavých uličkách, kterými jsem často procházel. Přátelé mě varovali před kapsáři na nádražích a podobných frekventovaných místech. Nikdy jsem ale neměl pocit, že by mi hrozilo sebemenší nebezpečí.
Číňané milují život na ulici. Všude jsou krámky vonících dobrot rozmanitých chutí. Ulice jsou do pozdního večera plné lidí. Ale to asi platí pro většinu Asie.
Byznys až na prvním místě. Na čem se dá vydělat, na tom se vydělává. Sílu unikátního obrovského trhu si člověk uvědomí skutečně až v Číně. Až tady vám teprve dojde, proč jim celý svět tak leze do zadku.
Země kontrastů. Nová generace čínské zlaté mládeže utrácí peníze svých úspěšných rodičů. Vedle toho se chudí vesničané ohánějí motykou, protože žádná chytrá technologie jim políčka neobdělá. Nejrozsáhlejší síť vysokorychlostní železnice na světě v kontrastu s náklaďáčky s odkrytými řemenicemi, jakoby ze století páry. Ploužící se kolony aut typu SUV obklopené houfy elektrických skútrů, na nichž jezdí celé rodiny.
To nejlepší však byli lidé. Většinou vstřícní a usměvaví. Noví přátelé z náhodných setkání i z těch předem domluvených. Ale o tom přece cestování je.
Pokračování příště. Těším se do Vietnamu:-)
Vladimír Hauk
Kanibalský mumuland
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. K tradicím místních patří MUMU pečeně, která nemá nic společného s kanibalismem a snad ani nikdy neměla. Příběh z cesty, za který vděčím náhodě, která mě poslala na papuánský venkov.
Vladimír Hauk
Vzhůru do země lidojedů
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. Do metropole papuánské vysočiny Mount Hagen mě doneslo potetované letadélko. Tržnice, betel, šipky a pašíci. Jak se dostat na papuánský venkov? Snadno! Někdy se věci vyřeší samy...
Vladimír Hauk
Filipínský Amor střílí bez varování
Kamarádky ze Samaru pro mě připravily cestu na rajský ostrůvek s noclehem u Amora, výlet k bizarním skalním útvarům i dovádění v korálovém moři. Tam mít tak baráček. Jenže to bych se tam musel nejdřív oženit (pokračování příběhu)
Vladimír Hauk
Modré oči? Tak to bych si dala říct!
Na Filipínách jsem se řízením osudu a náhody dostal do ženského kolektivu. Navštívil jsem venkovskou školu, vyzkoušel karaoke a pochopil, jak to mají filipínské ženy s muži ze západu.
Vladimír Hauk
Z Lapu Lapu na Lapu Lapu – první 2 filipínské dny
První 2dny na Filipínách jsem neměl plán. Rozmýšlel jsem se, zda zůstat na ostrově Cebu, či přeplout na protější Bohol? Nebo nic neřešit, nechat jen tak plynout čas a nasávat atmosféru nové země? Byly to 2 krásné, nic neřešící dny
Další články autora |
Silné bouřky zasáhly Česko, v Praze průtrž zatopila ulice a omezila dopravu
Přímý přenos Na Česko během odpoledne udeřily silné bouřky. Postupovaly od jihozápadu ke středním Čechám. Kolem...
Rychlík z Prahy narazil na Slovensku do autobusu, zemřelo sedm lidí
Sedm lidí zemřelo a pět dalších se zranilo při srážce rychlíku s autobusem na jihu Slovenska. Vlak...
Hrůza, závory se zvedly, říká svědkyně. Vlak jel po zavřené koleji, uvedl ministr
Rychlík z Prahy, který se ve čtvrtek srazil na Slovensku s autobusem, jel po koleji, jež byla pro...
Oběť jsem já, hájí se cyklista, po jehož útoku zemřela řidička
Řidička, která po konfliktu s cyklistou Václavem Socherem před dvěma lety zemřela v nemocnici, si...
VIDEO: Výbuch poničil dům, je prakticky na odpis. Na vině může být fotovoltaika
V Šonově na Náchodsku zasahovali hasiči u výbuchu v domě. „Pravděpodobná příčina výbuchu je...
Noc dlouhých nožů zbavila Hitlera opozice. Uteklo od té doby už 90 let
Jen rok poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem, nechal zlikvidovat své poslední odpůrce ve...
KOMENTÁŘ: Bagration. Operace, která odstartovala průlom východní fronty
Premium V červnu 1944 se Spojenci vylodili v Normandii, zatímco na východní frontě ve stejné době probíhala...
600 °C a mix jedovatých látek. Proč prudce přibývá požárů solárních panelů
Premium V úterý hasiči zasahovali u výbuchu rodinného domu v Šonově na Náchodsku. Pravděpodobná příčina?...
Jako mravenci. Hrůza na mostě korunovala americký úprk z Pchjongjangu
Seriál Korejskou válku dnes vnímáme především jako pozadí pro vtípky vypečených doktorů ze seriálu...
Byt 1+kk, Mnichovo Hradiště
Ivana Olbrachta, Mnichovo Hradiště, okres Mladá Boleslav
9 000 Kč/měsíc
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 793x
Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.
Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.
Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz
https://www.facebook.com/cestajepribeh/