Kanibalové jedí lepidlo na tapety
Pod křídly letadla se třpytila hladina jezera Sentani. Jeho břehy i ostrůvky byly obsypány domky místních obyvatel. Homolovité kopečky s komickým názvem Telutubbies dotvářely bizarní scenerii. Severní horizont zakrýval mohutný hřebem pohoří Cycloop. Pár kilometrů na východ je už hranice mezi Indonésií a Papuou Novou Guineou.
Vina je nejaktivnější místní couchsurfingovou hostitelkou. V jejím domečku se střídají individua z celého světa. Společně se mnou tu byli Robert z Itálie a Dragoš z Rumunska. Docela dobrá partička. Cestovatelské debaty nebraly konce.
Vina se o nás starala s mateřskou péčí. Vařila, prala, vyprávěla, smála se. Viditelně si užívala přítomnosti cestovatelských bláznů z různých koutů planety. Sama však z Papuy nepochází. Přistěhovala se sem z ostrova Sulawesi. Místní kulturu ale dobře zná.
„Chcete ochutnat tradiční jídlo Papuánců?“ zeptala se jednou. „Myslíš lidské maso?“ pokusil jsem se o hloupý vtip.
„Ne, myslím papedu.“ „Papedu?“
Papeda je tradiční pokrm obyvatel západní Papuy. Z dřeně palem se vyškrabe škrob, smíchá se s vodou a uskladní v palmových listech. Potom to fermentuje, kvasí a kdoví co ještě. Následně se to uvaří, zamíchá, přelévá a podává…
Papeda se také jmenuje papuánský kulturní festival, konající se ten víkend na opačném břehu jezera.
Nastoupili jsme do jedné z loděk, které pendlovaly mezi břehy a svážely návštěvníky. Ostrůvky jsou plné domků na kůlech těsně nad hladinou. Na většině z nich stojí také křesťanské kostely. V jednom místě se z jezera tyčí impozantní socha Krista.
Papuánský festival se nijak zásadně neliší od našich farmářských trhů. Místní pochutiny, tradiční výrobky, ochutnávky a nějaký ten kulturní program.
Vina mě zavedla do jedné z chatrčí nad vodou: „Vidíš, tohle je Papeda.“ Místní hospodyňka zrovna přelévala světlou lepkavou hmotu z kyblíku do připravené misky.
„Ochutnej“, pobídla mě Vina. Nedůvěřivě jsem se podíval do misky. Papeda připomínala dobře rozmíchané lepidlo na tapety. Z kyblíku se ještě kouřilo. Je to převařené, můžu to risknout. Uchopil jsem tradiční dřevěnou vidličku a několikrát s ní otočil v lepkavé hmotě. Nabral jsem sousto a opatrně jej vložil do úst. Potom ještě několikrát.
Jak to chutná? Úplně stejně, jako to vypadá. Nejprve jsem chtěl napsat, že nijak. V tom slovu je ale stále mnoho chutí. Vzpomněl jsem si na zoufalý pohled Pepy Dvořáka v seriálu Návštěvníci. Na všechna ta famózní jídla a chutě, která se během přípravy amarounů nakonec promění v jeden bezcharakterní rosol. Ani po několika soustech nedokážu Papedu popsat. Neexistují pro to slova.
Vůbec se už Papuáncům nedivím, že občas zatoužili po pečínce. A nejen po té z prasátka. Jíst Papedu denně, zabíjel bych taky :-)
(všechny fotky jsou z archivu autora)
Vladimír Hauk
Kanibalský mumuland
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. K tradicím místních patří MUMU pečeně, která nemá nic společného s kanibalismem a snad ani nikdy neměla. Příběh z cesty, za který vděčím náhodě, která mě poslala na papuánský venkov.
Vladimír Hauk
Vzhůru do země lidojedů
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. Do metropole papuánské vysočiny Mount Hagen mě doneslo potetované letadélko. Tržnice, betel, šipky a pašíci. Jak se dostat na papuánský venkov? Snadno! Někdy se věci vyřeší samy...
Vladimír Hauk
Filipínský Amor střílí bez varování
Kamarádky ze Samaru pro mě připravily cestu na rajský ostrůvek s noclehem u Amora, výlet k bizarním skalním útvarům i dovádění v korálovém moři. Tam mít tak baráček. Jenže to bych se tam musel nejdřív oženit (pokračování příběhu)
Vladimír Hauk
Modré oči? Tak to bych si dala říct!
Na Filipínách jsem se řízením osudu a náhody dostal do ženského kolektivu. Navštívil jsem venkovskou školu, vyzkoušel karaoke a pochopil, jak to mají filipínské ženy s muži ze západu.
Vladimír Hauk
Z Lapu Lapu na Lapu Lapu – první 2 filipínské dny
První 2dny na Filipínách jsem neměl plán. Rozmýšlel jsem se, zda zůstat na ostrově Cebu, či přeplout na protější Bohol? Nebo nic neřešit, nechat jen tak plynout čas a nasávat atmosféru nové země? Byly to 2 krásné, nic neřešící dny
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica
Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...
Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel
Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...
Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král
Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...
Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen
Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 835x
Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.
Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.
Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz
https://www.facebook.com/cestajepribeh/