Včera se v Břeclavi konala série demonstrací, které byly reakcí na nedělní brutální napadení patnáctiletého ukrajinského chlapce třemi údajnými útočníky z romského etnika, po kterém přišel o ledvinu. Zde popíši dojmy, které jsem si z Břeclavi odnesl...
Tomáš VandasFoto: Vít Hassan
Po absolvování dvou policejních kontrol konečně přijíždíme do centra, je krátce před třináctou hodinou. Střed města je takřka vylidněný, panuje zde velice nepříjemná atmosféra. Vylézáme z auta a rozdělujeme se každý svou cestou. Při cestě na nádraží, kde mají ve 13 hodin sraz příznivci ultralevicové Dělnické strany, potkávám zhruba patnáctičlennou skupinku mladíků. Několik mladíků na mě křičí: "Ty černá svině!" a vyzývají mě k souboji, další se snaží celou situaci uklidnit a konstatuje: "Toho si nevšímejte, ten je s náma!" Skupinku míjím s výrazem naprosté ignorace ve tváři a ptám se pár místních, kde najdu Riegerovu ulici. Místní mě navigují k mému překvapení velmi zdvořile a během pár minut se ocitám v romském ghettu. První koho zde spatřuji je mnich a sociální terénní pracovník, který mě představuje několika Romům. Romové se na mě zpočátku dívají s nedůvěrou, teprve po chvíli mě zvou na čaj a odpovídají mi na mé dotazy. Ptám se jich, co si myslí o brutálním napadení, které se zde před pár dny odehrálo. Všichni ho jednohlasně odsuzují, avšak zdůrazňují, že útočníci nebyli břeclavští Romové. Mohutný Rom se mi svěřuje, že atmosféra ve městě je v současné době velmi napjatá a že celá jeho rodina má strach. Jeho manželka - Češka mi vypráví o tom, že před několika lety byl ve městě policistou zastřelen dvacetiletý Rom, vše se však prý zametlo pod koberec. Chci si udělat pár snímků Romů, kteří mě pozorují z oken, ale můj prst na spoušti fotoaparátu není dostatečně rychlý. S romskou rodinou se loučím, terénní spolupracovník mě prosí, abych nechodil mezi neonacisty, já však odmítám a vydávám se směrem k nádraží...
Na nádraží spatřuji srocující se dav čítající přes 500 převážně mladých lidí. Pár minut domlouvají organizaci celého pochodu a poté se vydávají směrem na náměstí T.G.M. Průvodu dominuje vlajkonoš s vlajkou Dělnické strany. Při první otočce doleva spatřuji lídra Dělnické mládeže Erika Lamprechta, jak striktně organizuje celý pochod. Pár neonacistů v maskáčích, bombrech a kanadách s bílými tkaničkami se pokouší o provokace, já je ignoruji. Průvod doráží na náměstí, kde se zastavuje. Úvodní slovo má mladá žena, která zdůrazňuje důvod celého pochodu a vyzývá ostatní účastníky, aby přispěli do pokladničky s nápisem "pro Péťu". Lidi, kteří přispěli, spočítám na prstech jedné ruky a tuším, že toto asi nebyl hlavní důvod celého pochodu. Po chvíli přichází Tomáš Vandas, vylézá na lavičku a rázně se ujímá slova. Při svém svérázném řečnění často rozčileně gestikuluje rukou a vyjmenovává seznam různých cikánských deliktů, které měli v Břeclavi spáchat za uplynulé roky. Dav mu nadšeně tleská a nezřídka se z něj zcela zřetelně ozve zvolání: "Smrt Cikánům!" či "Cikáni do plynu!" Šéf DSSS nic nenamítá a v rozvášněném projevu řve do megafonu, že chce všem měřit stejným metrem a že není rasista. Ještě předtím než skončí svůj projev, tak nezapomene zmínit, že každému odpoví na otázky. Poté slézá z improvizovaného pódia ve formě lavičky, z kufru auta nadšeně vyndavá pár kusů své zbrusu nové knihy a pár fanouškům převážně z řad důchodců ji podepisuje. Mířím si to k Tomáši Vandasovi s předem připravenými otázkami a naivně očekávám, že splní svůj slib o tom, že každému odpoví. V momentě mé otázky pan Vandas zapomíná na slušné vychování a řve na mě na celé kolo: "Jste gauner, píšete o nás hanlivě!" -Nedomnívám se, že ten z nás dvou, kdo o druhých mluví a píše hanlivě jsem já a opakovaně se dožaduji odpovědi na svou otázku. Jsem však odmítnut s tím, že mi pan Vandas odpověděl tím, že mi neodpoví a ochrankou vystrkán pryč. - V tom okamžiku nadobro ztrácím iluze o jakékoli demokracii ze strany DSSS.
Na druhé části náměstí spatřuji demonstraci odhadem zhruba tak 500 lidí z Břeclavi. Rozčílený dav se zde snaží umírnit břeclavský starosta Oldřich Ryšavý se slovy o tom, že útočníci budou přísně potrestáni. Část davu na něj píská a křičí na něj "Ty Cigáne!" Pomalu stoupám po schodech a řečníka fotím. Dívám se před sebe a v davu spatřuji tak trochu jiné lidi než na demonstraci DSSS. - Lidi, kteří se sem nepřišli pouze zviditelnit ani si přihřát svoji volební polívčičku, nýbrž zoufalé lidi, pro které nedělní útok znamenal onu pomyslnou poslední kapku v dlouhodobě konfliktním soužití s místními Romy. Lidi, kteří mohli také jít demonstrovat o několik desítek metrů vedle, ale neudělali to. Ačkoli se z jejich formou protestu v žádném případě neztotožňuji, tak je v mnohém chápu. Pan starosta mizí v davu a po schodech se nahoru sebevědomě dere Vandas. Stoupne si před dav a křičí na celé kolo o tom, že nejlepší řešení je starostu chytit za límec a vyhodit ho ven. Část lidí mu nadšeně tleská, část ne. Poté domluví a vrací se zpět. V tom momentu si přede mne stoupá jeden z členů Vandasovy ochranky a brání mi v pohybu. Jeden člověk z davu v sobě najde odvahu a na holohlavce před celým davem zakřičí: "Proboha, co to děláte, vždyť ten člověk vám nic nedělá!" Vandasovec opouští pódium a cítím, že je řada na mě něco říct davu. Vyjadřuji se v tom smyslu, že násilný útok, který se stal minulý týden ostře odsuzuji a zároveň dav emotivně vyzývám, aby se panem Vandasem v žádném případě nenechal vyprovokovat k eskalaci násilí s Romy. Rozumnější část davu mi tleská a moje slova oceňuje, ta méně rozumná mě vypískává...
Odcházím pryč a slyším, jak skupina mladíků plánuje zlynčovat místní Romy.. Říkám jim, že se tímto řadí na úroveň těch tří grázlů, leč nikdo mě neposlechne a s pokřikem "Pojďme na ně!" míří do romského ghetta. Probíhám městem a snažím se najít Riegerovu ulici. Před romským ghettem spatřuji skupinku agresivních neonacistů, jak se marně snaží prolomit kordón těžkooděnců a dostat se tak k Romům. Potkávám zde také ženu, která mi vypráví, že je z dlouhodobě neřešené konfliktní situace s Romy zoufalá. Zároveň mi říká, že většina místních nechce mít s Vandasem nic společného, proto se také nezůčastnili demonstrace pořádané jeho stranou.
- Nedávno jsem na svém blogu informoval o tom, že Dělnická strana sociální spravedlnosti sprostě zneužila název hnutí Holešovská výzva, nechala si ho zaregistrovat a parazituje na něm. Tentokrát však předseda DSSS Tomáš Vandas zašel ještě o kousek dál - před rokem totiž v Brně tvrdě řečnil proti všem imigrantům, nevynechal ani Ukrajince a nyní naprosto nechutným způsobem zneužil neštěstí mladého ukrajinského kluka ke své propagandě.
>>> Audiozáznam<<<
