Celých pět let jsem pilně poslouchala a následně sepisovala nářky mých kamarádek, jak je těžké v dnešní době „ulovit“ chlapa pro život. Je jim kolem čtyřicítky, jsou to krásné, ambiciózní dámy, které se věnovaly nejdříve rodině a dětem, po rozpadu manželství se soustředily na práci, ale jak velí dnešní doba, tak nějak pozapomněly na soukromý život. Ano, jsou náročné, pravda. Ale cožpak mohou být nároční jen muži?
Oni chtějí ty dlouhonohé krásky s přihlouplým úsměvem, které zakývají na souhlas hlavinkou s prodlouženými vlasy každé, byť hloupé myšlence, kterou vypustí ze svých úst. Sexuální symboly s vyrýsovaným tělem a nejlépe silikonovým poprsím velikosti tři a výše. Nejlepší milenku, která v sexy těle a prádle rozbouří jejich hormony, jak písečná bouře. Na druhou stranu maminu, která bude doma oddaně čekat na svého pána a když ten se uráčí přijít mnohdy pozdě večer domů, přivítá ho upravená, se sladkými slovy: „Miláčku, večeře je na stole, pivíčko se chladí. Jdu si hodit spršku a počkám Tě voňavá v naší postýlce. Ale copak je to mnohdy možné? Pánové, a podívali jste se někdy sami do zrcadla? Co v nás může vzbuzovat muž, který po příchodu domů, svlékne své kvádro, ve kterém okouzloval kolegyně, vklouzne v lepším případě do tepláků a vytahaného trika, při večeři celou dobu vejrá do mobilu, neboť ten je chytrý! Chytřejší, než my všichni! Po večeři se šťourá párátkem v zubech, místo aby použil v koupelně zubní nit. Po pár hltech piva, vyloudí zvuk, jak jelen v říji. Co je na tomhle sakra sexy?
Ne, nejsme feministky, milujeme muže. Ale máme stejnou laťku jako oni. Líbí se nám ztepilí, urostlí muži s jiskrou v oku, voňaví, v obleku, nebo nedbalé eleganci. S čistě upravenými nehty, gentlemani, kteří Vám otevřou dveře od auta, podrží kabát při oblékání. Kterým za každým slovem nevypadne z úst: „VOLE“, kteří umí obejmout a nestydí se Vás venku vzít za ruku. Muži, kteří nemyslí při milování jen na sebe a po němž vás nespadnou, jako hruška ze stromu a otočí se na druhý bok. Takoví, které nemusíme každý večer ujišťovat, že sedm centimetrů, je vlastně pro nás 21. Líbí se nám muži, kteří dokážou o případných problémech mluvit a chtít je řešit. Ne ti, ze kterých vypadne: „Nemám náladu!“ Popřípadě: „Proč ty pořád něco musíš řešit?“ Tak se prostě snažíme neřešit. Vyřeší to za nás jejich milenky. Ty k nim, potažmo k jejich případnému kontu vzhlížejí a nic neřeší. Když začnou, jsou vyměněny. Tak se ocitáme všechny najednou v situaci, kdy potřebujeme tu díru v srdci zacelit.
Vezmu Vás tedy na výlet randěním oněch dam. Budu jejich příběhy uveřejňovat postupně (samozřejmě s jejich souhlasem, za který jim tímto děkuji.) Pokud se nějaký pán pozná, možná se chytí za nos, ale to je v tomhle okamžiku jedno. Za sebe Vám mohu slíbit, že se budete určitě dobře bavit.
