Tebe vidím vážně rád

Konkurs na (Vašeho) nejoblíbenějšího nicka

Přezdívka je neoficiální jméno (či jeho podoba) nějaké konkrétní osoby (případně organizace atd.). Může se jednat o jméno domácké, popřípadě o nějakou formu zkomoleniny oficiálního jména občanského (hypokoristikon). Zpravidla se však jedná o oslovení pocházející z nějaké větší sociální, pracovní či společenské skupiny osob, která dotyčného zná (např. ve škole, skautské organizaci, sportovním oddíle, v divadelním souboru, v hospodě, ve vězení, v armádě apod.). Přezdívka často popisuje nějaký zvláštní znak příslušné osoby. 

Přezdívky používané v internetových diskusích, chatech a komunikačníc programech (ICQ,Skype atd.) se někdy označují jako nick (z anglického nickname). Zde si však zpravidla svůj nick uživatelé Internetu určuji sami podle své vůle.

A podle své vůle navštěvují i naše články. Někdy je to nesmělé zaklepání, někdy vojenský útok, někdy nálet z psychiatrické léčebny.

Nickové jsou součástí našich článků. Potřebujeme je. A oni to vědí.

Znají naši tvář, naše jméno, naše myšlenky. Chtějí nás vyprovokovat, potěšit, naštvat, ublížit, zahnat do kouta, zvednout náladu, sebevědomí, morálku. Pokouší se mentorovat, flirtovat, hudrovat...

Přiznám se, že bych si to na blogu bez nicků nedovedla představit. Chyběli by mi...a jak.

Napsat článek bez zpětné reakce, je jako uvařit oběd...a sníst si ho sám. Nemůže vědět ,jestli by chutnal, jestli jste dodali málo nebo příliš koření. Možná zůstáváte ochuzeni o originální starý recept...jen proto, že se bojíte, že by vámi připravený pokrm...nechutnal.

"Mně je jedno co si nickové myslí, píšu to pro lidi"...překvapil mě názor jedné blogerky. Ale i nickové jsou přece lidi...a většině z nich, s kterou já komunikuji, znám celé jméno, často i tvář - tedy to samé, co nabízím já.  Proto odmítám házet všechny nicky do jednoho pytle s pošuky, kteří na blozích léčí svoje frustrace z každodenního života

Nicky, které obzvláště ráda vidím jsou mí drazí kolegové blogeři. Možná proto, že jsme ve stejné kůži. Možná pro stejné pocity když je dopsáno, možná pro pochopení, když psát nejde...

alicew, simen, POToole, Thompson, bucharovic, oldiess, black v...

Pak jsou nickové, kteří sice nepíší, ale moc ráda bych je viděla mezi blogery, kolik skvělého materiálu, ostrovtipu a empatie se skrývá v jejich diskuzních příspěvcích :))

Arth, Stedric, wendolene, SID, Dajana, motylek ,Vikina

Ale i srdcaři - sladká tečka... bez nich by to prostě nešlo

Radek, ilona.ondrackova, reasec

Já vím, určitě máte teď na jazyku další kategorii - několik prudilů, kteří přečtou sotva název článku a už si to šinou do diskuze, aby spláchli svou špínu pod Vaším článkem..

Ale těm nechci věnovat ani řádku tohoto článku, ani minutu času

Přála bych si, abyste sami navrhli svého nejoblíbenějšího nicka - ať už se s ním potkáváte v diskuzích a fajn se vám s ním povídá - tzv. se "chytá", nebo pravidelně čte Váš blog, nebo má jen prostě dobré hlášky.

Dneska to prostě nebude o tom, jak nám nickové ničí život, ale naopak... jak nám ho zpříjemňují, a který z nich je podle vás ten nej....

Nevěřím, že zvítězí jen jeden jediný. Ani by to nebylo spravedlivé, a vlastně to ani není cílem tohoto "konkursu". Úplně stačí, když si můžete říct....

                                                      a jo, tebe vidím opravdu rád... :-))