Svlíknu i oblíknu si tě sám

což o to... při svlékání případnou pomoc ráda přivítám, ale oblíkat se chci...sama

"A teď?"

"No úplně skvělý, jde ti to k vlasům a očím a.... vůbec, jdem už?"

Vylezla z kabinky a hodila mu přes ruku pořádnou dávku posledních jarních trendů.

"Hele, ty běž ke kase, zaplať to a já se tady ještě mrknu, jo?"

Věděl, že nemá smysl oponovat, poslušně tedy zamířil ke kase, nadnášela ho snad i vidina cigárka na čerstvém vzduchu, daleko od všech těch šatiček, botiček, sáček, svetříků...to ona mu dala sílu k pokladně dojít a posléze i najít kreditní kartu, kterou ta jarní obměna šatníku bude bolet nejmíň.

"A až to zaplatíš, tak rychle přijď sem ke kabince, chci abys mi řekl, jestli mi víc sluší ty modré nebo ty žluté", sebrala mu krutě a v okamžiku sen, který mu umožňoval přežít tenhle nekonečný nákupní den.

-------------------------------------------------------------

"Pro koho to je? No ten hadr co máš v ruce..."

"Pro mě, pro koho jinýho"

"Ty ses zbláznila, vůbec nemáš vkus. Navíc žlutá ti vůbec nesluší"

"Víš co, běž si ven zakouřit, já si to tady v klidu projdu sama".

"To teda ani náhodou, byla bys tu věčnost a koupila akorát kraviny. Lepší když tady budu. Co třeba ty černý kalhoty a nějaká halenka k tomu"

"Nevím, proč bych se měla oblíkat jako stará bába. Necejtila bych se v tom".

"Aha, takže ty si chceš hrát na mladou holku? Ale to už taky nejseš. Je to trapný, vždycky si koupíš ptákovinu. Věř mi, já ti vždycky dobře poradím, mám dobrej vkus.."

Hořká vzpomínka na úděsně nepohodlné lodičky, které jsem měla jen jednou, a halenku, kterou dokonce vůbec...

Podařilo se mi ho vystrnadit z obchodu.

Prodavačka na mě mrkla:

"Nemáte to s ním jednoduchý. Tomu mýmu se líbím ve všem", usmála se

"Potřebuju něco fialovýho", hledala jsem u ní spiklenecky pomoc...Bála jsem se, aby to neslyšel, tu fialovou a žlutou....vcucly by ho zpátky do obchodu, v očích šílený pohled, který říká: je tohle vůbec možný?!

Ano je, musí. Chci se oblíkat sama, do toho co se líbí mně a v čem se cítím dobře.

Mám ráda třeba džíny a bílý tílko, taky krátkou sukni a trochu průhledný šaty, taky vytahanej svetr s velkým výstřihem ... ano, to jsem já.

Nemám ráda halenky, černý kalhoty, černou sukni a saka...ne, to já nejsem.

Nevím, jak si vy holky necháte mluvit (od svých chlapů) do oblečení, ale u nás každej módní rozhovor skončí hádkou.

"Tak to si rychle vyřídila, tak se pochlub co sis koupila" Schovala jsem tašku plnou fialovejch a žlutejch hadříků, co budou tak skvěle ladit k tý nádherný kabelce, která už netrpělivě čeká doma.

Zajarnil mě celou...ten pocit až spolu někam vyrazíme.

Samy, to už vím teď. Čistě dámská jízda.

Bez výsměšných, udivených a kritických pohledů.

Je tak krásná, originální, svá...

žádná kopie...