ze všeho mě vždycky dostalo jedině psaní...
spoléhám na něj i dnes, když nemůžu spát.
Nevím, jestli je to těžkou hlavou nebo srdcem...že nemůžu spát. Manžel chrápe tak, že nezabírá ani MP3 natož mlaskání...
Přestěhovala jsem se do obýváku, hlava je těžká jak po mejdanu u srdce mě bolí, jak tenkrát, když mi bylo osmnáct.
Přemýšlím, proč jsem ještě dneska tak hloupá a otevírám srdce, abych stejně nakonec uviděla úsměvný škleb: "zase si naletěla" Ale to se rychle zahojí, zvykla jsem si rychle zavřít, i když to víc bolí, ale hojení netrvá tak dlouho.
Kéž by takový rychlý řez možný s těžkou hlavou...
Nemůžu spát a přemýšlím v jaké době to žijeme, když pedofil žádá o pochopení...
Nemůžu spát, protože mnou cloumá neskutečný vztek, že se pedofilovi toho pochopení dostává... zdvihnutým palcem mnozí(!) skandují bravo pedofilovi, že v sobě našel tolik statečnosti, aby o své úchylce podrobněji poučil neuký a prostý lid.
Nemůžu spát, protože jsem byla jedním ze skandujících, otcem malého dítěte, označena za hysterickou nováckou kvočnu a nabádána, abych se, za pomoci encyklopedie, poučila o základech pedofilie...
Když našli malého Jakuba Šimánka, kterého zavraždil pedofil, aby zabránil prozrazení nechutných podrobností jeho sexuálního uspokojení, probrečela jsem noc. Chodila jsem se dívat na svou dceru, která spokojeně spala, a s očima plných slz jsem si poprvé byla jistá, že to v sobě mám,... že bych kvůli jejím slzám...dokázala zabít.
Pamatuju si dobře tu hořkost slz, které se mi slévaly do pusy, tu bezmoc, lítost, vztek.... a dnes mám listovat encyklopedii a seznámit se s pedofilií, abych se poučila a pochopila?!
Co? Proč?!
Já nemůžu rozumět. Já to nechci pochopit.
Ano, já můžu pochopit a zapomenout, že některá slova padla, umím dát klidně deset šancí, když si je člověk zaslouží, umím říct promiň, umím pohladit...
umím najít to co mě zajímá...
umím otevřít srdce, i když vím, že to zase bude bolet...
Dokážu pochopit nevěru, vášeň pro čtyřicet cigaret denně, alkoholismus, sex ve třech nebo v deseti...
Ale nedokážu pochopit pedofila, který chce, abychom ho studovali, chápali, tolerovali a obdivovali za odvahu s jakou se odhalil....
Nemůžu spát, protože se bojím, že ten člověk je skutečný...
