Jdou ženský do nebe

U nebeské brány je zastaví svatý Petr a říká: "Vy sem nepatříte!" "Ale patříme," brání se ženy. "Nepatříte. Víte co? Uděláme takovou hru. Která jste byla celý život manželovi věrná...

tak prosím, tady je otevřené nebe, pojďte dál. Která ale byť jen jednou zahnula, šup do pekla."
Ženy se beze slova otočí a odcházejí, až na jednu.
"Tak dámy, tu hluchou si vemte taky s sebou!"

My ženský to vážně nemáme jednoduchý. Přesto, že se dnes v oblasti práce i peněz vyrovnáváme mužům, neumíme ve stejné míře pracovat s emoční částí naší hlavy, která nám velice často komplikuje život. Stávají se z nás rozdvojené osobnosti.

V práci jsme usměvavé, ochotné a úspěšné.

Když za sebou zabouchneme dveře bytu, fňukáme do polštáře, žárlíme, vyhrožujeme, provokujeme nebo se přizpůsobujeme, jen abychom vyhověly. O víkendu, kdy bychom se chtěly povalovat u televize funíme za manželem do pedálů, nenávidíme jeho, svý durch propocený já, to blbý kolo a vůbec celej ten pitomej výlet. Nebo s hrůzou v oku a pěnou vzteku u pusy,v zoufalém pluhu sjíždíme černou sjezdovku...a nenávidíme ty jeho dokonalé obloučky. 

V práci logika, doma partnerovi přihříváme guláš z emocí. Naše drahá polovička jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím, kam se ztratila ta „sebejistá a veselá holka“, kterou vystřídala „plačící a emočně závislá“ hysterka, která není spokojena především se svým vlastním životem.

A k nevěře už je nakročíno...Chlap prostě musí, aby si aspoň na chvilku vrátil ten obraz fajn a milý holky a ženská, aby tomu chlapovi ukázala, jakej je o ni ještě zájem.

Žena, když už se „spustí“, má sklon pálit mosty, stavět vzdušné zámky a nachází se v jakémsi stavu nadoblačné poblázněnosti bez ohledu na věk.

Muž dokáže prý odlišit sex od vztahu a příležitostný úlet bere jen jako příjemné zpestření stereotypu.

Moje okolí mi svůj pohled na nevěru nenabídlo. To se nedělá, neodpouští, netoleruje, přehlíží, tuší, ale nahlas se o tom nemluví.

Znamená ochutnávka zakázaného ovoce jistý konec jinak fungujícího vztahu, nebo ho naopak může osvěžit?

A kdy se skutečně jedná o nevěru? Když podvádí tělo nebo duše?

Je zarytá věrnost s násilím tlumenou touhou skutečnou věrností?

Je opravdu nevěra začátkem konce nebo jen začátkem něčeho nového, vzrušujícího..porušujícího stejnostejnou zašedlou všednost?

Miluju americkej pohled na věc, kterej mě ani tentokrát nezklamal...

Clintonova monogamie:Pokud manžel nebo manželka někoho uspokojí orálně nebo se od něho nechají touto formou uspokojit, nepočítá se to jako nevěra.

Monogamie "nahoře": Pokud se manžel dotýká cizí ženy pouze od pasu nahoru a nebo manželka dovolí jinému muži takovéto doteky, jsou si zcela věrní.

Upíří monogamie: Celou noc až do svítání musí být manželé spolu. Co provádějí během dne, se nepočítá jako nevěra.

Obrázková monogamie: Nevěra je pouze to, co se podařilo zdokumentovat fotograficky. Bez fotografických nebo filmových důkazů není nevěry.

Monogamie do 50 km: Se sousedy a blízko žijícími lidmi jsou aférky zakázány, dovoleny jsou u těch, kteří žijí desítky kilometrů daleko.

(Zdroj Blesk.cz)

 Vtip ze začátku článku má i své pokračování, kdy svatý Petr říká těm ženskejm:

"holky neblázněte, vraťte se - to byl jen vtip".