I believe I can fly

Takovej pocit, že můžu všechno na světě mám pokaždé, když dojdou slzy, když mě někdo pohladí slovem nebo dlaní, každé pondělí ráno, když se zamiluju, a první den nového roku...

Lebdím tak metr nad zemí, 168 cm výšky a věk odporuje skutečnosti, že hlavou jsem většinou až v oblacích....

Celá rodina ví o mé posedlosti obrovskými zelenými plochami...bez hranic. Ťukají si na čelo, ale vím, že chápou a podporují tu moji chuť se rozběhnout, je jedno jakým směrem a je jedno, že nevidím cíl...Potřebuju nutno nutně -jednou za čas- tenhle zelenej běh do neznáma.

Stejně nabíjí baterky pohled na moře, které se nedá svázat a poskakující vlny dávají tušit, že pokračuje dál, že konec, břeh je tam někde. Tam někde dál, ale ne v našem dohledu...

Dokud nevidíme hranice, je pořád naděje, že něco je dál. Není-li vztah dvou lidí omezen hloupými pravidly, můžou oba svobodně dýchat bez pocitu svazování a necítí ani potřebu letět někam jinam...roztáhnout křídla do šťastného třepotání.

Vždycky když potřebuju provětrat hlavu, připnu si křídla...vypnu mobil...nechci, aby mě někdo za letu otravoval zbytečnejma otázkama typu...."Kde zas lítáš?"

Rozběhnu su po zelené ranveji a běžím tak dlouho, dokud nenaberu potřebnou rychlost...a pak se vznesu, křídla se tetelí nad tušeným vzrušením...

Věřím, že opravdu můžu letět... letím.... a můžu se zamilovat, milovat, nebo nemusím vůbec nic...jen letět

Takový poletování na čerstvém vzduchu dokáže patřičně vysílit, ale je to nádherné únava, která si vezme tělo, ale zanechá nepředstavitelně nádherný pocit štěstí. Jako po milování.

Pečlivě složím křídla, vzduch z létání mám určitě v každém póru těla, vlasy beznadějně zacuchané, ale mám tolik síly na obyčejné dny bez křídel.

A až dojdou...zase si připnu křídla a doletím si pro svoji pravidelnou dávku.

Protože já vážně věřím, že můžu lítat...

A když člověk prý v něco opravdu věří, tak se mu to určitě splní. Já věřím v křídla, která nelítají mimo realitu, věřím v křídla, která nás jen trošku povznesou nad ní. Na křídla, která nám pomohou ji...přežít.

Nevzdávejte se v tom letošním roce svých cílů a snů jen proto, že vám někdo druhý tvrdí, že jsou moc  vysoko, že jsou nedosažitelné. Prostě si připněte křídla a doleťte si pro ně...

 

 

 

 

 

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=QTahrYXCChI

 

 

Autor: Hana Novotná | čtvrtek 1.1.2009 19:00 | karma článku: 12,54 | přečteno: 1752x