Komentovati stříbro, mlčeti zlato

Právě jsem  na ČT 2 dosledovala přímý přenos MS v atletice, konkrétně finále hodu oštěpem žen. Sportovní zážitek jako vždy. Barboře Špotákové fandím. Kdo by taky ne. Je to fajn kočka, sympatická a nenamyšlená. A umí, to je bez debat. Chystá se na svůj poslední hod. Jsem našponovaná, palce jak vymačkaný citron. Prožívám to.

Do toho  na mě komentátor už po osmé řve, že stříbro máme jisté. Jeho kolega přisazuje návdavkem, že o druhé místo nepřijdeme!

Bára se rozbíhá, napětí stoupá, komentátoři řvou jeden přes druhého. Nemůžu se soustředit.

Pokus se nevydařil a opravdu je to nakonec druhé místo. Abychom nebyli na pochybách, oba několikrát potvrzují, že je to stříbrná medaile.

Báře pomyslně gratuluju. Je skvělá i s tou STŘÍBRNOU MEDAILÍ. Němce Steffi Neriusové zlato přeju. Byla nejlepší, končí kariéru a vypadá, že je to taky fajn kočka. A umí, to je bez debat.

Dnešní atletický večer stál za to. Až na to obtěžující komentování. Říkám si, jestli oni ti komentátoři nebyli placeni od slova, tedy planého slova. Nebylo by od věci vypsat zvláštní odměnu za občasné mlčenlivé prostoje. Člověk by tak měl aspoň chvilku na osobní prožitek. A víc by ocenil ty informace, které by byly přínosné a nové.

P.S. 1)  Já vím, co mi v diskusi poradíte, že jsem mohla vypnout zvuk. No, mohla. 

P.S. 2)  Nemyslete, že jsem ta věčná stěžovatelka (viz předešlé blogy), která přispívá k našemu čelnímu umístění na mezinárodním fóru stěžovatelů. Jsem v podstatě optimistka a nevidím vše černě, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ale do bílého se hůř strefuje. Vždycky když mě něco naštve, mám potřebu na to poukázat.  Příště se pokusím psát o něčem příkladném. I když... Ještě jeden kritický příspěvek přece jen v záloze mám  :-)

Obrázek – zdroj: http://sport.idnes.cz