Jak i já přispěla svou troškou do mlýna

Taky vaše děti nebaví pořád dokola poslouchat, jak jste před 20 lety tvořili dějiny? Tak jsem si říkala, že bych to řekla aspoň vám, pokud byste měli zájem.

Pořád se rozebírá, kdo a nakolik se zasloužil či nezasloužil o pád komunismu, ale na drobné pěšáky se moc nehledí.

Samozřejmě, že i já jsem u toho musela být. A se mnou i pár mých kojících kamarádek. Ale dělejte revoluci, když máte doma dvě malé děti. A tak se naše revoluční snažení omezilo alespoň na podporu spanilých jízd z řad herců a studentů.

V jednom ‘konspiračním‘ bytě jsme se vrhly na tvorbu propagačního materiálu a plny odhodlání vyrazily na jedno z prvních brněnských shromáždění.

V centru bylo živo. Připojovaly jsme se k různým diskusním kroužkům a dychtivě hltaly zprávy o ztěžka se měnícím názorovém klimatu československé společnosti. Každá další získaná komunita byla vítána s nesmírným nadšením. I oni jdou s námi!

Bylo nám jasné, že teď přišla naše chvíle. Holky, jdeme do toho, řekly jsme si a rychle zahnaly letmý stín obav z možných následků. Ale to už jsme stály na lavičce třímajíce v rukou náš vlastnoručně vyrobený transparent:

I ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ JSOU S VÁMI

Ohlas okolostojících byl bouřlivý. Svých pět minut odvahy a slávy jsme si patřičně vychutnaly. To jsme ale netušily, že nás cestou domů čeká ještě milé překvapení.

Kráčejíce tichou noční ulicí  jsme zaslechly dva náctileté kluky, jak sdělují kamarádovi zážitky z demonstrace: >Ty vole, tos´ tam měl být. To byl nářez. A nejlepší byly ňáký ženský, co tam rozbalily transparent. I ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ JSOU S VÁMI,< dodali s obdivem. Považte, puberťáci a taková poklona! Začaly jsme věřit, že vše dobře dopadne. A hochům jsme za hlasitého halekání vystřihly ještě reprízu. Tentokrát jenom pro ně.

Takže slavíme. Je totiž co. Plno věcí mě samozřejmě žere, ale pořád jsem stoprocentně přesvědčena, že to tenkrát stálo zato. I kdyby za tím měly být CIA společně s KGB.