Moje první první svatba

O rouškách už fakt ne !  I když ..."vylezu si do vršku, nenamelu si držku", - ááá, možná to jednu chtělo...

LEŠENÍČKO, LEŠENÍÍÍ

„Lešenííííčko, lešeníííí
to je mé potěšeníííí.
Vylezu si do vršku-u,
nenamelu si držkuuu…

Mizí starost k řešenííí,
i věc k neunešenííí.
Není důvod k věšení-í,
když se dívám z lešenííí.

Lešeníííčko, lešenííí,
to je mé potěšenííí.
Žádné velké zděšení-í,
že tu stojí lešenííí.
Tělo mé si nelenííí,
když lezu polešenííí.
Rozhlédnem se po kraji-i,
krásou srrrdce roztajííí.“

                                                 (na nápěv Čechy krásné, Čechy mééé)

Lešení je jeden velký zázrak. Že něco tak chatrného udrží tolik lidí při práci, nekymácí se, bez zachvění stojí tolik dní… No právě. Tolik dní! Když jsem tehdy schválně přestřelila a střelila, že čtrnáct dní před svatbou se bude sundávat lešení, všichni jsme to brali jako dobrý vtip a všem bylo jasné, že se lešení prostě odstraní o mnoho a mnoooho dní dřív. Ale co naděláte. Někdy ani ten nejlepší úmysl nestačí.

Základní instinkt u člověka je prý panika. Když je zahnán do úzkých a neví si rady, tělo zpanikaří. Prorokovala jsem, že tento stav u mne nastane, pokud se lešení neodstraní nejpozději čtrnáct dní před svatbou. To byl nejzazší termín zdravého duševního stavu svatební matky. Moje prognóza se ovšem nevyplnila. Lešení se sundávalo ne čtrnáct dní před svatbou, ale týden před svatbou!

SEDM DNÍ ZBÝVALO DO SVATEBNÍHO VESELÍ !!!

PŘESTO !

Když se v inkriminovaném termínu před svatbou stále ještě dohlazovala omítka, zapnul se mi v mozku nějaký čudlík pro krizové situace a JÁ začala všechny utěšovat, že je to vlastně úúúžasné. Svatební dům ozdobený lešením hned tak někdo nemá. Podařilo se nám sehnat na kostelovou výzdobu víc tylu, než jsem doufala a tak jsem ostatním líčila, jaké to bude hezké. Na lešení pověsíme bílé fábory, trubky obtočíme břečťanem, který se nám přemnožil a aspoň ho zredukujeme, nemusíme umývat okna, protože to nebude vidět a s úklidem zahrady si taky nikdo nemusí lámat hlavu…

Bohužel se mi manžela nepodařilo pro můj krizový plán nadchnout a v sobotu, týden před svatbou, zavelel svým synům a během hodiny bylo lešení pryč. Škoda. Už jsem to měla tak hezky vymyšlené.

První část:  SVATEBNÍ MATKA  zde

Druhá část : ZA DOMOV LEPŠÍ A KRÁSNĚJŠÍ   zde