Máte slovo aneb věci, které nezazněly

Včerejší pořad Máte slovo, i když pochybuji o tomto názvu jako o správném, protože tam nikdo nemůže dovést své argumenty do konce, týkající se komunistů či snad týkající se socialismu. Rád bych k tomu dodal svůj pohled.

Ještě než začnu cokoliv vysvětlovat (budu to dělat formou doslovných citací z pořadu Máte slovo z dílny ČT , který je dostupný online  Chci se pozastavit nad koncepcí pořadu jako takového. Nelíbí se mi už ten záměr pozvat obecně dva tábory se zásadně odlišnými názory (to bych ještě pochopil) a cílem jedněch je překřičet (protože o diskusi mluvit opravdu nemůžeme) ty druhé. Co je však obrovská rána pod pás, je skutečnost, že moderátorka Jílková se vždy, v každém díle, týkajícím se čehokoliv postaví na jednu zúčastněnou stranu. Moderátor není součástí jedené ze stran a je li, považuji to za nevhodné a na takovéto úrovni za neprofesionální. (Udělat toto rozhodčí ve fotbale či v hokeji, jsou toho plná média a když by se "hodně dařilo", i šikovně propíchnuté pláště od pneumatik, ale to je trošku jiný příběh) 
Další věcí, která mi na tomto pořadu vadí, je skutečnost, že od začátku, více méně od první věty, postavila stranu  zastávající řekněme socialismus do pozice těch, kteří se pouze brání. Budiž, někdo v hokeji vždycky vyhraje první bully, někdo v košíkové vyskočí výše, losem rozhodčího má někdo první výkop utkání. Jenže problém je ten, že v tom fotbale se většinou hra střídá, jednou útočí jeden tým, a z protiútoku může dát gól druhá strana. Asi by mě nebavilo koukat na fotbal, kde by mi někdo řekl, pozor trenére, vy se musíte jenom bránit, protože jsme si v šatně ukazovali, že dnešní trénink bude zaměřen na obranu. Nejlepší obrana je útok to věděli už staří Římané, věděli to všichni, kdo kdy vedli nějaký souboj a věděli to koneckonců Němci na minulém světovém šampionátu, kde v semifinále "srovnali se zemí" sedmigólovou kanonádou Brazílii. A koneckonců, paní Jílková to možná ví taky, a právě proto nechtěla dopustit, aby strana hájící kapitalismus byla za celý pořad argumentačně napadena.  
A teď bych se chtěl dostat k výchozímu názoru, od kterého budu asi později odvíjet další poznámky. Ať se bavíme o jakémkoliv systému, o jakékoliv formě moci, vždy, vždy ji mají v rukou lidé v tom smyslu, že dovolí určitým prostřednictvím, aby někdo rozhodoval za ně. Kdyby tomu tak nebylo, nikdy by nedošlo k událostem husitské revoluce, nikdy by nepropukla Velká francouzská revoluce, nikdy by nedošlo k říjnovým událostem v Rusku a nikdy by se nedostal v Německu k moci Hitler. Vždycky k tomu došlo z vůle veliké části společnosti, dost často proto, že cítila velkou míru křivdy, nespravedlnosti, že se jí míra způsob moci, později i veřejné nelíbila. Říká se tomu vývoj lidské společnosti A o vývoji lidské společnosti dle mého soudu nelze říct, že byl dobrý nebo špatný, protože ten, kdo jej hodnotí, hodnotí jednak vždy (a nebylo tomu jinak v případě tohoto pořadu) minulost, zatímco sám žije v současnosti, která ukázala i to dobré, i to špatné z minulosti. Sám k tomuto zpětnému hodnocení mám vždycky rozporuplný postoj, protože vždy žijeme v přítomnosti a spoluutváříme budoucnost. Minulost z hlediska efektivity má nulovou váhu, bohužel. 
Závěrem tohoto úvodního dost širokého exposé, budiž sumárně řečeno jedno: Společnost tvoří lidé, její systém tvoří rovněž lidé a je to vždy o tom jaké části společnosti onen systém vyhovuje a ne-li je dříve či později nahrazen jiným.
A nyní mi dovolte se pozastavit u některých argumentů zúčastněných. Pana Františka "Čuňase" Stárka (své střední jméno si ke svému vzhledu a vyjadřování zvolil skutečně přléhavě - poznámka pod čarou č. 1 - Nikdy nevěřte člověku, který si dává do jména střední další jméno či pseudonym a záměrně jej užívá - dříive či později se z něj vyklube blbec. (Zdroj: životní zkušenost).
Budiž poznamenáno, že výroky diskutujících budu označovat zkratkou jména a příjmení, půjde li o víckráte zmíněného. Čili FS prohlásil, že to "byl nejhorší experiment na lidech sociálního inženýrství a že v něm žily tři ztracené generace lidí." 
Pana Stárka bych se chtěl zeptat, kolik lidí, a nebojím se říci kolik milionů lidí trpělo chudobou za kapitalismu v jeho rané, vrcholné i pozdní podobě. Kolik milionů lidí stál vzestup měšťanů v Británii, pracujících za žebráckou odměnu v textilním průmyslu, v hornictví, práce osmiletých i třináctiletých dětí. Pane Stárku, kolik generací lidí takto trpělo, a právě z popudů těchto lidí, psali pánové Marx a Engels svůj Manifest a nepochybuji o tom, že i V. I. Lenin některé věci myslel dobře (a rád bych dodal, že  byl to V. I. Lenin, kdo byl proti tomu, aby Stalin později v čele strany). 
K záležitosti roku 1968 nepovažuji za podstatné z hlediska systému nepovažuji za podstatné se vyjadřovat, protože rok 1968 a jeho srpnové události jsou jevem globální politiky, nikoliv systému jako takového. Nešlo o socialismus, nešlo ani o svobodu, naděje atd. Šlo o to, aby si tehdejší Sovětský svaz udržel sféru vlivu stejně jako si ji chtěl udržet v roce 1956 v Maďarsku. Ale jak říkám, tohle téma se systémem socialismu nemá jakožto se systémem nic společného.
Další věc byl příběh pana Müllera, který argumentoval určitou individuální křivdou, kdo ví k čemu skutečně došlo a za co byl skutečně zavřen. V momentě, kdy pan Skála namítl to, že dříve čeládka kolikrát žila na úrovni chudiny (na těch statcích, které zřejmě pan Miler vlastnil  / kdo ví jak se k nim dostal / ) byl ihned moderátorkou odstřižen. Ne pane Milere, sám jeden člověk celý statek neulítá (něco jiného je domácí hospodářství, to ulítat jde, ale tam děláš od nevidím do nevidím. A já se ptám, byly ti čeledíni a nádeníci a děvečky spravedlivě odměněni za svou práci ? A kde byla, pane Stárku naděje a láska těch sloužících, to už jaksi nezaznělo. A kde byly těžké osudy těchto lidí ? 
Další věcí, kterou po všeobecném odmítnutí omluv (ano, těm kdo stojí dnes proti mně) se nemám potřebu omlouvat. Byl zde použit argument (jako námitka vůči "emancipačnímu a civilizačnímu skoku" ) o tom, že bylo panu Milerovi ublíženo. Možná ano, možná ne. Dnes je prokazatelně ublíženo těm, kteří denně brázdí ulice, jsou na hranici chudoby /včetně fenomenu tzv. pracující chudoby / bez domova, bez přátel, bez sebelepší vyhlídky na to, že bude lépe. Ano, tohle je realita , tohle je dnešek, tohle není historie. A o to je to horší. Kolik lidí dneska umřelo ne rozsudkem soudu, ale onou neviditelnou rukou trhu (za kterou určitě nějaká globální hlava stojí / ? 
Na otázku pana Stárka, kterou opakoval a sice, který ten socialismus je "ten správný" se dá odpovědět dle mého soudu dvěma možnostmi : Ve smyslu ideovém bych odpověděl Marxův a ve smyslu funkčnosti bych si dovolil odpovědět , že klidně i ten náš v období osmdesátek. Netvrdím, že vše bylo a je ideální, ale faktem zůstává, že naše podniky měly kam vyvážet, že jsme tu neměli nekvalitně odvedenou práci a především, že jsme nebyli jen montovnami pro někoho dalšího.
Dalším "světlým bodem" bylo vystoupení  studenta Martina Horváta. Tady jsem se nestačil divit, co to do toho studia přišlo za člověka (já se vůbec divím, že takový člověk studuje právo, hádám že z něj bude nový dobrý kapitalistický, totiž pardon, nadnárodní vykořisťovatel. Velice arogantní , ale zeptal se na zajímavou věc: Zeptal se protistrany na to, v jakém systému nyní žijeme. Stát proti němu já, odpověděl bych mu. Žijeme v globálním kapitalismu, vládě nadnárodních korporací , diktatuře respektive subordinaci médií těmto celkům. Což je tisíckrát horší v tom směru, že se to děje skrytě, je to horší v tom, že zisky odtékají mimo území republiky. 
Dalším dle mého názoru naprosto šíleným zjištěním je prezentace zaklínadla, podle kterého (a podle pana Stárka rovněž)  že demokracii provází kapitalismus a diktaturu provází komunismus, či socialismus.  Uvědomme si jednu věc:
Kapitalismus, socialismus, bártový obchod  je forma hospodářství a demokracie, teokracie, plutokracie, je způsob vlády a tyto dvě věci nelze slučovat a zaměňovat.  Nelze, protože vážení kapitalismus a jeho počátky jsou spojené s feudalismem, s tím že šlechta měla od krále všeliké povolení (samozřejmě že placené), že výnos a zisk nešel do kapes poddaných, leckdy otroků. Vzpomeňme si, kdy došlo u nás k prvním reformám. Až za císaře Josefa, kdy alespoň částečně byli lidé vyjmuti ze závislosti na šlechtě. Ano patentem o zrušení nevolnictví. A ještě později za francouzské revoluce lidé dokázali nastolit vládu rozumu, určité míry svobody myšlení. A podstatně více se osvobodilo, emancipovalo měšťanstvo , zejména země Beneluxu či Švýcarsko by mohly o tomto vyprávět.To měšťanstvo, které mělo později v rukou průmyslu a rozhodně se nechopilo  svého postavení demokraticky. Zcela jistě vykořisťovali námezdní síly, vyplácely almužny, že lidé neměli na ten pověstný chléb. A vždy v dějinách v momentě , kdy míra snesitelnosti systému přestoupí únosnou mez, vždy nastane ta změna znova. A je obrovskou chybou po socialismu , respektive jeho vývojové etapě (kdy si mnoho lidí udělalo ze strany klacek a chovalo se diktátorsky se vracet k modelu společnosti, který je vystupňovaný, modifikovaný kapitalismus a který vedl jako systém ke dvěma největším krvavým konfliktům, které otřásly "krátkým dvacátým stoletím ?" Evidentně si mnozí neuvědomují, že kapitalismus jako systém vždy vede k tomu, kdo kde co bude prodávat, k boji o trh, k boji o to, kdo na kom bude vydělávat a v posledku také k tomu, kdo bude bohatý , silnější - jinými slovy až v podstatě k pravidlům, která uznávají zvířata - společnost džungle ? Toto tu opravdu chceme ? 
Hezké počtení