Oranžoví bez hejtmanů

Krajské volby zatím vždy vyhrála sněmovní opozice. ČSSD může přijít o všechny hejtmany. Za vlád ČSSD ve dvojích volbách 2000 a 2004 uspěly ODS, Čtyřkoalice-KDU. Ve volbách 2008 a 2012 za vlád ODS vyhrála ČSSD.

(kráceno vyšlo v MFD) Ve volbách 2008 a 2012 za vlád ODS vyhrály ČSSD, komunisté a Starostové pro Liberecký kraj.

Před osmi lety připravila „oranžová tsunami“, symbolizovaná odporem ke třicetikorunovému poplatku u lékaře, ODS o všech dvanáct hejtmanů a lidovce o hejtmana Jihomoravského kraje. Tak dokonalý úspěch sociálních demokratů Jiřího Paroubka nepředpokládaly žádné předvolební průzkumy. Den před volbami tipovaly celostátní noviny dělbu vítězství mezi ODS a ČSSD 7 ku 6. ODS však přišla o hejmany a 111 mandátů krajských zastupitelů, ČSSD poslala ODS do opozice v osmi krajích, v pěti krajích s nimi uzavřela koalice. Desítky vlivných členů ODS se najednou ocitly bez angažmá. Podobná situace čeká sociální demokraty.

Bohuslav Sobotka ohlásil cíl získat (obhájit) sedm postů hejtmanů pro ČSSD. Andrej Babiš chce pro hnutí ANO získat pět hejtmanů. Bělobrádkovi lidovci by rádi nově získali tři hejtmany (po roce 2000 jich měli pět). Velké ambice mají Gazdíkovi Starostové a nezávislí (STAN), kteří uzavřeli, stejně jako lidovci, řadu zajímavých krajských koalic s lokálními subjekty. ODS se bude zuby nechty snažit udržet ve všech krajích, naopak TOP 09 po osamostatnění starostů a výměně předsedy se bude snažit o zázrak a úspěch aspoň v některém z krajů. V několika krajích mají šanci uspět i další kandidátky „nezávislých“ a koalice s účastí Strany zelených. Piráti se pokusí zopakovat úspěšný vstup na pražský magistrát.

Novinky

Dvě dlouhodobě nejsilnější strany ČSSD a ANO jsou zároveň koaliční na celostátní úrovni. Volby nejsou v polovině volebního období vlády, ale po třech letech od jejího ustavení a pouhý rok před volbami do sněmovny. Výsledek krajských voleb 2012 je pro ČSSD varující. Za mimořádně nepopulární Nečasovy vlády vyhrála hlavní opoziční strana pouze v devíti krajích, když ji dvakrát porazili komunisté v Ústeckém a Karlovarském kraji. V několika krajích socialisté porazili komunisty pouze „o prsa“. Potupou skončili sociální demokraté v Plzeňském kraji, kde ODS v čele s exministrem Pospíšilem těsně vyhrála. Fiaskem lze pojmenovat výsledek v Libereckém kraji, kde oranžoví skončili až na čtvrtém místě s méně než 14 procenty poraženi dvěmi kandidátkami „nezávislých osobností“ a komunisty.

Vedení ČSSD nemá žádný důvod k optimismu. Značná popularita hejtmanů ODS (Bendl, Tošenovský) jim v roce 2008 nebyla nic platná. Profesionální kampaň ČSSD s tématy z celostátní politiky slavila famózní úspěch. Za popularitu (oblibu) hejtmanů ČSSD si oranžoví letos nic nekoupí. Pokus nabídnout řadu (staro)nových tváří může kampaň oživit, ale hlasy nepřidá. Mnoho psů zajícova smrt. Oranžoví hetjmani jsou obklopeni smečkou, která by uštvala i jiné kádry než jsou „lánští pučisté“ Hašek a Zimola. K silné politické konkurenci starostů, komunistů a ANO se přidává tradiční bolest socialistů, když jsou jejich voliči spokojeni s jejich vládnutím, zůstávají doma. Socialisté umí mobilizovat proti neoblíbené vládě, ale pozitivní mobilizace jim nejde. Těžko mohou prodávat úspěšnou vládní politiku a zároveň si zahrávat s pocitem ohrožení, např. z imigrantů. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004, dostali socialisté méně než devět procent, v roce 2014 jen díky angažování radikálního sociologa Jana Kellera čtrnáct procent.

Komunální volby v roce 2014 přinesly ve velkých městech nečekané komplikace při uzavírání koalic mezi nezvykle vysokým počtem stran. Hnutí ANO nečekaně uspělo a naopak výsledky ČSSD byly slabé, přišla např. o primátory Brna a Ostravy. Nestabilita na pražské radnici musí být noční můrou pro všechny lídry krajských kandidátek. O hejtmanech tentokrát nerozhodnou voliči, ale především schopnost stran uzavřít široké a pevné koalice. V této disciplíně je ČSSD silnější než její konkurenti, kandidátky hnutí ANO i starostů jsou mnohdy jen volným sdružením osob, kterým hrozí vnitřní konflikty.

Sobotka je v paradoxní situaci, neúspěch mu může pomoci konsolidovat stranu, která je stále ještě v zajetí krajských klik. Tak jako Sobotkovi nevadilo, že jeho výrazný kritik, brněnský primátor Onderka v roce 2014 skončil, stejně důstojně by jistě nesl i politický konec Michala Haška. Pokud však socialisté skončí celostátně hůře než třetí (za ANO a KSČM), pak bude mít Sobotka problém a loajalita ministra Chovance k premiérovi projde znovu testem.