Kráceno vyšlo v MFD: Česko čeká na zásadní rozhodnutí Andreje Babiše. Zásadně ovlivní politickou budoucnost nejen lídra opozice, ale i České republiky. Otázka, zda bude Babiš kandidovat na prezidenta, visí ve vzduchu řadu měsíců.
My nesmíme ani naznačovat. Blíží se 27. říjen, který opakovaně uvedl předseda hnutí ANO 2011 jako termín pro rozhodnutí o kandidátovi nebo kandidátce nejsilnější opoziční strany do prezidentských voleb. Vzhledem k termínu prvního kola prezidentské volby 13. a 14. ledna 2023, končí termín pro navrhování kandidátů podle zákona 8. listopadu 2022. Ministerstvo vnitra poté posoudí, kdo z uchazečů splnil podmínku nejméně 20 podpisů od poslanců, 10 od senátorů nebo 50 tisíc od občanů. Do doby rozhodnutí ministerstva o registraci kandidátů není jasné, kolik oficiálních kandidátů se bude o hlasy voličů ucházet. V roce 2013 to bylo 6 kandidátů a 3 kandidátky. V roce 2018 to bylo 9 kandidátů, žádná žena do volby nešla.
V tuto chvíli je pravděpodobné, že poslanci SPD vyšlou do voleb Jaroslava Baštu, poslanci ANO svého kandidáta a konzervativní senátoři Pavla Fischera. Dostatek podpisů od veřejnosti téměř jistě získá generál Petr Pavel a ekonomka Danuše Nerudová, ostatní kandidáti budou mít problémy a mohou dopadnout jako Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura, kteří v roce 2013 těsně získali zákonem stanovené počty podpisů, ale Ministerstvo vnitra je po kontrole podpisů vyřadilo. Podnikatel Tomáš Březina a bývalá ředitelka Energetického úřadu Alena Vitásková tvrdí, že už potřebné počty hlasů mají, ale dokud to nepotvrdí Ministerstvo vnitra, tak tomu nelze věřit. Karel Janeček tvrdí, že má podpisů polovinu. Senátor Marek Hilšer, bývalý rektor Tomáš Zima (aktualizace: získal podpisy senátorů) a odborový předák Josef Středula počty podpisů raději neuvádí.
Vládní blamáž a Babišovy nervy
Vládní koalice selhala. Pět stran, které jí pod vedením politologa Fialy tvoří, se po měsících tanečků a vysílání signálů nedohodly na společném kandidátovi. Dokonce ani nepodpořily jednoho kandidáta, ale hned tři Pavla, Nerudovou a Fischera. Je otázka, zda skutečně hledaly kandidáta splňující předpoklady pro zvolení ve vlastních řadách nebo spíše hledaly způsob, jak se vyhnout rizikům spojeným s prosazováním společného kandidáta a jeho pravděpodobným volebním neúspěchem. Vládní strany upřely svým členům právo ucházet se o funkci prezidenta, protože jim neumožnily účastnit se transparentního výběru kandidáta (primárky). Vedení stran důvěrně jednala uvnitř i mezi sebou s různými osobami. Sem tam byl vypuštěný testovací balónek (poradce premiéra Tomáš Pojar). Na základě dostupných informací si dovolím tvrdit, že kandidátkou s největší šancí na širší vládní podporu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a možná i STAN) by byla senátorka Miroslava Němcová. Jen jí to nikdo seriózně nenabídl.
Vládní neumětelství při prezidentské volbě není novinka. Vláda Vladimíra Špidly, které měla těsnou většinu ve sněmovně a velkou v Senátu, potopila v roce 2003 svého přirozeného kandidáta Petra Pitharta, energii napřela do vyblokování Miloše Zemana a nakonec umožnila zvolení kandidáta opozice Václava Klause. STAN a Piráti se zatím nevyjádřily a pravděpodobně si nechají utéci možnost postavit svého kandidáta a získat cené politické body.
Babiš místo vychutnání si neschopnosti vládních stran, zbytečně zaútočil hystericky na všechny tři Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) podpořené kandidáty. To naznačuje, že jeho rozhodnutí nemusí být vedeno chladnou hlavou s ohledem na reálné možnosti.
Předseda ANO má k dispozici nejlepší možný průzkum volebních šancí kandidáta ANO na prezidenta. Výsledky podzimních voleb. Nejen těch posledních. Andrej Babiš není politický stratég, není jisté, že se poučí z neúspěchů v podzimních a loňských sněmovních volbách. Ve hře je podstatně více variant, než pouze kandidatura Babiše nebo jeho zástupce. Pokud je cílem Babiše vrátit se jako premiér do vlády, potřebuje rozetnout kruh volebních neúspěchů a strategického oslabování.
Přes porážku k posílení
Senátní volby celkově, a v senátním obvodu Jihlava zvláště, potvrdily to, co ukazují již dlouho průzkumy. Andrej Babiš má výrazně více odpůrců než příznivců a jen velmi malou šanci vyhrát v dvoukolové prezidentské volbě. Věc se zdá jasná. Pokud bude kandidovat, druhé kolo prohraje. Zkušenosti ze Slovenska i v případě Karla Schwarzenberga ale ukazují, že ani prohra v prezidentském souboji nemusí být definitivním koncem v politice. Naopak, zisk podpory přes čtyřicet procent při vysoké volební účasti, se dá zúročit ve sněmovních volbách.
Vyhnout se souboji
ANO stejně jako vládní strany nemusí stavět vlastního kandidáta a může podpořit některého z již známých blízkých kandidátů. Samozřejmě podpora od ANO nebude zadarmo. Například pro odborářského kandidáta Josefa Středulu by politická dohoda s Babišem byla vstupenkou do druhého kola. Navíc Středula bude mít zásadní problém sehnat 50 tisíc podpisů a větší finanční prostředky. Taková to dohoda by se dala ještě vyztužit o podporu končícího prezidenta. Šance nezávislého (Středula, Vitásková) kandidáta s podporou ANO na zvolení prezidentem by byly vysoké.
Konfrontace jako Trump
Babiš může pokračovat ve své konfrontační kampani cílící na mobilizaci svých voličů a voličů k vládě kritických. Na výběr má dva bývalé ministry, Schillerovou a Havlíčka. Oba mají šanci získat podporu nespokojených voličů a obstát lépe než Babiš v náročných televizních diskuzích. Dá se očekávat, že nespokojených s vládní politikou bude s klesajícími teplotami venku i v bytech přibývat. Bez přímé kandidatury Babiše, by významně poklesla schopnost mobilizovat voliče z provládního tábora, pro které je Babiš často důležitým důvodem účasti u voleb. Dá se očekávat těsný výsledek, šance kandidáta ANO jsou 50 procent.
Návrat na začátek ANO
Babiš může vzkaz ze dvou prohraných voleb pochopit jako nutnost zásadní změny své politiky, která jej vede do izolace. ANO začínalo s podporou střední třídy zklamané politikou ODS a TOP 09. Babiš volby prohrává, protože tyto středové voliče ztratil (přešli ke STAN, vrátili se k ODS) a posunem za levicovými voliči se připravil o spojence (ČSSD, KSČM). Vedle jestřábů (pávic) má v týmu i holubice, lidi schopné získávat širší podporu veřejnosti nekonfrontačním vystupováním. Například ostravský primátor Macura, hejtman Vondrák, bývalý předseda sněmovny Vondráček nebo europoslankyně Charanzová, mají šanci oslovit vedle seniorského jádra z menších měst i střední generaci z krajských měst. V minulosti se občas hovořilo jako o vhodných kandidátech o eurokomisařce Věře Jourové nebo o velvyslanci Martinu Stropnickém. O jeho možné kandidatuře začala spekulovat média. Není jasné zda náhodou nebo jde o cílený test reakcí veřejnosti. Nabídnutí umírněného kandidáta by Babišovi umožnilo vystoupit z politické izolace. Riziko, že uvolněný prostor zaplní SPD nebo Přísaha není velké. S typem široce přijatelného kandidáta, by šance Ano získat prezidenta (prezidentku) výrazně narostla.
Babiš potřebuje úspěch a má několik možných strategií, kterými může oslabit vládní koalici a posílit svoje šance na návrat do vlády po řádných nebo mimořádných volbách.
Nebudou to nakonec babišovi marketéři ani lobbisté stojící za „nezávislými“ kandidáty, kdo rozhodne o budoucím prezidentovi České republiky.
Budou to voliči a ti vždy mohou překvapit.
