Bez pozornosti médií i sponzorů vyhrávají soutěže, přinášejí prestiž naší republice na mezinárodní úrovni, koordinují činnost mozku s jemnou motorikou rukou, zrychlují a zefektivňují práci, šetří čas. Kdo by to dnes nepotřeboval?
Bez široké základny, jakou si pěstuje každý mediálně a sponzorsky zajímavý sport, je dovednost psaní naslepo všemi deseti vyučována pouze na středních obchodních a ekonomických školách, některých gymnáziích a možná i základních školách s osvíceným vedením, přestože by měla být součástí počítačové gramotnosti obecně.
Proč?
Předpokládám, že jste zažili pětiminutovou lékařskou prohlídku, kterou lékař následně zapisoval patnáct minut. Nikoliv proto, že by dodatečně přemýšlel o tom, co objevil ve vašem těle, ale hledal písmenka na klávesnici, kterými zjištěné popisoval. Jednou jsem pozorovala policistu kňofajícího jednostránkový protokol pravým ukazováčkem celé dopoledne. Hledal písmenka, jak detektiv zločince.
Naučit prsty obou rukou, od malíčků po palce, aby se po klávesnici pohybovaly mechanicky bez používání hlavy, trvá několik týdnů tréninku pár hodin týdně. Jde o minimum času, který bez problémů trávíme posilováním různých částí těla v posilovnách. Jedná se přitom o dovednost, která je trvalá - na rozdíl od té z posilovny, kde efekt zmizí brzy po ukončení cvičení. Tady se vytvoří podmíněný reflex – souvislost mezi prsty a mozkem, na základě kterého hlava přemýšlí o obsahu a prsty automaticky převádějí myšlenky na monitor počítače či papír v psacím stroji a oči jen sledují napsané.
Rekordem Heleny Matouškové z Kladna je 928 čistých úhozů za minutu. Česká republika vyhrává mezinárodní soutěže ve zpracování textu na počítači, které se konají každé dva roky v různých světových metropolích. Vloni bylo mistrovství světa v Paříži, v r. 2009 v Pekingu, předtím v Praze… Jedním z našich rekordmanů je i Petr Hais. Na světových soutěžích získal celkem 19 medailí, z toho 7 zlatých, 10 stříbrných a 2 bronzové. Na jmenovce, krajana z Klatov a absolventa stejné ekonomické školy, kterou jsem také studovala, jsem právem hrdá!
Naše reprezentanty začal v Československu trénovat v šedesátých letech minulého stolení Jaroslav Zaviačič, který vytvořil systém ZAV i tréninkový program. Dnes jeho odchovanec Petr Hais používá na Obchodní akademii Heroldovy sady vlastní program, který zpracoval jako trenér a „hrající kapitán“ pro studenty a studentky, novou reprezentaci vyhrávající soutěže a přinášející medaile České republice. Soutěží se v sedmi disciplínách, osmou je kombinace, viz: http://www.heroldovysady.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=28&Itemid=45
Soutěž v psaní naslepo všemi deseti, odborně nazývaná „zpracování textu na počítači“, je nezajímavá pro sponzory a média nejspíš proto, že tuto dovednost ovládá jen velmi málo lidí. Ti, co neumí, nemohou ocenit její výhody ani jako soutěžní disciplíny, ani jako celospolečensky prospěšné zručnosti.
Součástí výuky je i umění efektivní komunikace, technika administrativy, forma písemného projevu, pravidla českého pravopisu, jak oslovit a psát nejen dopisy, ale i e-maily, proč a jak odpovídat. Trénuje se přesnost, rychlost, koncentrace, dvojí zátěž formou opisu, korektur, diktátu, tvorba dokumentů. Přidanou hodnotou je koncentrace na práci v hlučném prostředí, nebo naopak tichém.
Motivací pro zvládnutí této dovednosti mohou být nejen úspěchy našich mladých lidí na mezinárodní úrovni, ale především skutečnost, že písemný projev je vizitkou každé/ho z nás. Navíc lidé píšící naslepo všemi deseti jsou v práci mnohem efektivnější, zvládnou více práce v kratším čase, než ti, kteří píší „všema dvěma“. Při psaní neztratíte myšlenku, neboť se soustředíte na obsah. Formu tvoří prsty automaticky.
Kdyby se výše vychválená zručnost rozšířila celoplošně, pak by pomohla řešit opakované stížnosti na administrativní zátěže a stresové „nemám čas“, neboť pomalost způsobená neznalostí techniky je jednou z příčin. Škoda jen, že si ministerstvo školství není vědomé souvislostí a nedoporučuje výuku psaní naslepo všemi deseti společně s počítačovou gramotností!
